Zdravie a záhrada
Druhy vakcín - zrozumiteľne a jednoducho

Rozhodol som sa trochu podrobnejšie si naštudovať túto tému, aby som ju priblížil nielen sebe, ale aj ostatným...


Asi všetci sme už videli obrázok vírusu. Guľa s pichliačmi, čo pripomína námornú mínu plávajúcu vo vode. Aj keď sa v medicíne vírus označuje za živý mikroorganizmus, no reálne je to dosť zavádzajúca predstava, pretože vírus sa na rozdiel od buniek a baktérií nevie sám pohybovať, nemá žiadny metabolizmus - neprijíma výživu ani nevylučuje odpad, väčšina vírusov nie je schopná sa sama rozmnožovať, ale musia vliezť do bunky a tam použiť jej mechanizmy, aby sa replikovali.


Vírus je v podstate voľne unášaný balíček s pichliačmi na povrchu a návodom na svoju replikáciu vo vnútri tohto balíčka. Vírusov je veľa druhov, líšia sa veľkosťou - od veľmi malých až po superveľké, líšia sa druhom membrány a líšia sa aj "pichliačmi".


Z hľadiska imunity sú najdôležitejšie práve tie pichliače. Múdre hlavy ich nazývajú "hrotový proteín" (napr. Spajk protein). Ale všeobecne sa tieto povrchové molekuly (pichliače) označujú za antigény. Totiž nie je to len taký pichliač, ale je to svojho druhu kľúčik. Každý kľúč nepasuje do každých dverí, lebo typov kľúčov je veľa. Majú rôzne ryhy a drážky.


Imunitné bunky vlastne ohmatávajú tieto pichliače-antigény a podľa konfigurácie kľúča vedia, s čím majú dočinenia. Zmutovanie vírusu znamená, že vírus trochu zmení svoj kľúčik na povrchu (jeho drážky), aby zmiatol imunitný systém.


Druhy vakcín:


  1. Živé vakcíny. To sú tie klasické, kde sa používa takzvaný "oslabený" (atenuovaný) vírus, ktorý nie je tak agresívny, ale stačí na to, aby si telo vytvorilo na neho protilátky. Keďže vírus nie je živý organizmus, tak pojem "oslabený" znie dosť čudne. V podstate ide o to, že vírus sa snažia umelo zmutovať do takej miery, že nepredstavuje veľké riziko. Skrátka ho opakovane množia za špeciálnych podmienok a na špeciálnych bunkách tak dlho, až je virus natoľko zdegenerovaný, že nepredstavuje veľké riziko. Tento spôsob výroby vakcín je dosť zdĺhavý a relatívne nákladný. Vakcíny na chrípku sa týmto spôsobom vytvárali v ročnom predstihu.
  2. Inaktivované vakcíny s "mŕtvym" virusom. Opäť tu nejde o reálne mŕtvy organizmus, ale o virus natoľko poškodený, že sa už nemôže replikovať. Robí sa to teplom, chemicky alebo ožarovaním. Pritom cieľom je zničiť genetickú informáciu vo vnútri, ale zachovať povrchový antigén - kľúčik, aby imunitný systém dokázal rozlíšiť nepriateľa (aj keď už neškodného).

    Keďže imunitný systém nemusí na oslabený alebo "mŕtvy" vírus dostatočne reagovať, tak sa používajú ešte prídavné látky (adjuvans), ktoré majú za cieľ prebudiť imunitný systém, aby začal hľadať nepriateľa. Vlastne umelo vytvárajú zápalový proces a zvyšujú citlivosť imunitných buniek. Najčastejšie sa používajú soli hliníka (hydroxid hlinitý a fosforečnan hlinitý, nerozpustné vo vode, len v bunkových tekutinách).

  3. Vakcíny na báze bielkovín, tzv. proteínové vakcíny. Tu ide o takú fintu, že do tela nevstreknú vírus, ale len jeho "pichliače", t.j. tie kľúčiky (antigény, spajk proteíny) a k tomu nejaké prídavné látky (adjuvans), aby imunitný systém na ne začal reagovať. Na výrobu týchto vakcín už je potrebné genetické inžinierstvo.

  4. Vektorové vakcíny. Pod pojmom vektor si predstavme "nosič" genetickej informácie. Ako nosič sa používa iný vírus, nie ten pôvodný, proti ktorému sa očkuje. Ale tento vírus je "vykastrovaný", t.j. ide len o obal s "pichliačmi" bez vlastnej genetickej informácie. A do tohto prázdneho obalu sa vloží malý výsek RNA (tiež ide zrejme o syntetickú výrobu a skladanie génov "spajk proteinu" a adenoviru bez vlastnej DNA/RNA dohromady, a potom hromadná výroba. Čiže bez genetického inžinierstva by to rovnako asi nešlo, ako pri proteinových a mRNA vakcínach), ktorá je návodom na výrobu "pichliača" - kľúčiku, podľa ktorého imunitný systém rozpozná prítomnosť a typ nepriateľa. Ten takzvaný "spajk protein". U vektorových vakcín sa ako nosič používajú adenovírusy. Je to druh vírusov, spomedzi celého množstva, ktorý sa ešte delí na 88 takzvaných sérotypov. Každý sérotyp sa odlišuje zakončením "pichliača" (antigénu). T.j. pri Kovide sa nepoužije ako nosič virus Sars-Cov-2, ale iný vírus, konkretne nejaký druh adenovirusu. Pri výbere konkrétneho adenoviru (podľa sérotypu) sa prihliada najmä na to, nakoľko je medzi ľuďmi v danom regione rozšírený. Čím je rozšírenejší, tým majú ľudia viac protilátok naň a to znamená slabšiu imunitnú reakciu. Preto sa vyberajú také adenoviry, ktoré sú málo rozšírené. Napríklad vektorová vakcína Johnson a Johnson používa ľudský adenovirus Ad26 (ktorý je v EU a USA rozšírený len u 10–20 % populácie), Sputnik používa Ad26 (1.dávka) a Ad5 (2.dávka), Britská Astra Zeneca používa šimpanzí adenovirus, proti ktorému má protilátky asi len 1 % populácie. Funkciou a genetickým inžinierstvom je vektorová vakcína podobná mRNA vakcíne, len s tým rozdielom, že ako nosič je použitý prázdny obal vírusu.
  5. mRNA vakcíny (DNA a RNA vakcíny). Tu sa používa umelo synteticky vytvorený gén, t.j. výsek RNA podľa ktorej bunka vytvára "pichliače", ktoré potom vyloží na svoj povrch. Keďže RNA je veľmi krehká molekula a v tele by sa poškodila, tak je obalená do tukových (lipidových) guličiek, ktoré nemajú problém preniknúť cez bunkovú membránu dovnútra, kde sa už na základe tohto RNA génu vyrobí hrotový proteín.

Imunitný systém, jeho bunky teda hľadajú tieto "pichliače" (antigény, spajk proteíny), či už na víruse, alebo na povrchu buniek (o čo sa postarajú vektorové alebo mRNA vakcíny). Takto označenú bunku imunitný systém neskôr aj tak zničí, ako nakazenú. Živý vírus ju zničí hneď ako sa namnoží na prasknutie.


Vedecké články označujú vektorové a mRNA vakcíny za bezpečnejšie ako "oslabené živé" alebo "mŕtve" vakcíny, no pravdou je, že ich reálny dopad nie je ešte dostatočne preskúmaný. Podľa jednej z "in vitro" (v skúmavke) štúdií sa hrotový proteín môže dostať do jadra bunky a tam blokovať opravy genetického kódu, čo môže mať za následok aj rozvoj rakoviny. Okrem toho, pri globálnej masovej vakcinácii proti Kovidu týmito vakcínami vidíme aj iné štatistiky, okrem trombóz a potratov sú tu zvýšené riziká srdcových ochorení a mozgových príhod. Takže tá bezpečnosť nie je tak vysoká, ako sa deklaruje.


A pri posudzovaní mravnosti farmaceutickej firmy je dobré si pozrieť aj to, ako dopadli v minulosti na súdoch, za čo všetko platili pokuty a akých zločinov sa dopúšťali. K týmto údajom sa dá dopátrať a urobiť si obraz o tom, nakoľko im záleží na blahu ľudstva.


Zdroje:
https://szpcr.cz/covid-19/jak-funguje-adenovirova-dna-vakcina/
https://www.mc-praha.cz/mcp/prehled-vakcin-proti-covid-19-mechanismy-ucinku-vyhody-a-nevyhody/
https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/nejnadejnejsi-vakciny-proti-koronaviru-mohou-narazit-na-vazny-problem.A200811_020928_pozice-tema_lube
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D0%B4%D0%B5%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%80%D1%83%D1%81%D1%8B
https://www.vakciny.net/principy_ockovani/pr_02.html
https://www.vakciny.net/AKTUALITY/akt_2011_31.htm
https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Prehledne-Ctyri-typy-vakcin-proti-nemoci-covid-19/
https://t.me/ksbspravy/10656


Rozhodol som sa trochu podrobnejšie si naštudovať túto tému, aby som ju priblížil nielen sebe, ale aj ostatným... Asi všetci sme už videli obrázok vírusu. Guľa s pichliačmi, čo pripomína námornú mínu plávajúcu vo vode. Aj keď sa v medicíne vírus označuje za živý mikroorganizmus, no reálne je to dosť zavádzajúca predstava, pretože vírus sa na rozdiel od buniek a baktérií nevie sám pohybovať, nemá žiadny metabolizmus - neprijíma výživu ani nevylučuje odpad, väčšina vírusov nie je schopná sa sama rozmnožovať, ale musia vliezť do bunky a tam použiť jej mechanizmy, aby sa replikovali. Vírus je v podstate voľne unášaný balíček s pichliačmi na povrchu a návodom na svoju replikáciu vo vnútri tohto balíčka. Vírusov je veľa druhov, líšia sa veľkosťou - od veľmi malých až po superveľké, líšia sa druhom membrány a líšia sa aj "pichliačmi". Z hľadiska imunity sú najdôležitejšie práve tie pichliače. Múdre hlavy ich nazývajú "hrotový proteín" (napr. Spajk protein). Ale všeobecne sa tieto povrchové molekuly (pichliače) označujú za **antigény**. Totiž nie je to len taký pichliač, ale je to svojho druhu kľúčik. Každý kľúč nepasuje do každých dverí, lebo typov kľúčov je veľa. Majú rôzne ryhy a drážky. Imunitné bunky vlastne ohmatávajú tieto pichliače-antigény a podľa konfigurácie kľúča vedia, s čím majú dočinenia. Zmutovanie vírusu znamená, že vírus trochu zmení svoj kľúčik na povrchu (jeho drážky), aby zmiatol imunitný systém. **Druhy vakcín**: 1. **Živé vakcíny**. To sú tie klasické, kde sa používa takzvaný "oslabený" (atenuovaný) vírus, ktorý nie je tak agresívny, ale stačí na to, aby si telo vytvorilo na neho protilátky. Keďže vírus nie je živý organizmus, tak pojem "oslabený" znie dosť čudne. V podstate ide o to, že vírus sa snažia umelo zmutovať do takej miery, že nepredstavuje veľké riziko. Skrátka ho opakovane množia za špeciálnych podmienok a na špeciálnych bunkách tak dlho, až je virus natoľko zdegenerovaný, že nepredstavuje veľké riziko. Tento spôsob výroby vakcín je dosť zdĺhavý a relatívne nákladný. Vakcíny na chrípku sa týmto spôsobom vytvárali v ročnom predstihu. 2. **Inaktivované vakcíny** s "mŕtvym" virusom. Opäť tu nejde o reálne mŕtvy organizmus, ale o virus natoľko poškodený, že sa už nemôže replikovať. Robí sa to teplom, chemicky alebo ožarovaním. Pritom cieľom je zničiť genetickú informáciu vo vnútri, ale zachovať povrchový antigén - kľúčik, aby imunitný systém dokázal rozlíšiť nepriateľa (aj keď už neškodného). > Keďže imunitný systém nemusí na oslabený alebo "mŕtvy" vírus dostatočne reagovať, tak sa používajú ešte prídavné látky (adjuvans), ktoré majú za cieľ prebudiť imunitný systém, aby začal hľadať nepriateľa. Vlastne umelo vytvárajú zápalový proces a zvyšujú citlivosť imunitných buniek. Najčastejšie sa používajú soli hliníka _(hydroxid hlinitý a fosforečnan hlinitý, nerozpustné vo vode, len v bunkových tekutinách)_. 3. Vakcíny na báze bielkovín, tzv. **proteínové vakcíny**. Tu ide o takú fintu, že do tela nevstreknú vírus, ale len jeho "pichliače", t.j. tie kľúčiky (antigény, spajk proteíny) a k tomu nejaké prídavné látky (adjuvans), aby imunitný systém na ne začal reagovať. Na výrobu týchto vakcín už je potrebné genetické inžinierstvo. 4. **Vektorové vakcíny**. Pod pojmom vektor si predstavme "nosič" genetickej informácie. Ako nosič sa používa iný vírus, nie ten pôvodný, proti ktorému sa očkuje. Ale tento vírus je "vykastrovaný", t.j. ide len o obal s "pichliačmi" bez vlastnej genetickej informácie. A do tohto prázdneho obalu sa vloží malý výsek RNA _(tiež ide zrejme o syntetickú výrobu a skladanie génov "spajk proteinu" a adenoviru bez vlastnej DNA/RNA dohromady, a potom hromadná výroba. Čiže bez genetického inžinierstva by to rovnako asi nešlo, ako pri proteinových a mRNA vakcínach)_, ktorá je návodom na výrobu "pichliača" - kľúčiku, podľa ktorého imunitný systém rozpozná prítomnosť a typ nepriateľa. Ten takzvaný "spajk protein". U vektorových vakcín sa ako nosič používajú adenovírusy. Je to druh vírusov, spomedzi celého množstva, ktorý sa ešte delí na 88 takzvaných sérotypov. Každý sérotyp sa odlišuje zakončením "pichliača" (antigénu). T.j. pri Kovide sa nepoužije ako nosič virus Sars-Cov-2, ale iný vírus, konkretne nejaký druh adenovirusu. Pri výbere konkrétneho adenoviru (podľa sérotypu) sa prihliada najmä na to, nakoľko je medzi ľuďmi v danom regione rozšírený. Čím je rozšírenejší, tým majú ľudia viac protilátok naň a to znamená slabšiu imunitnú reakciu. Preto sa vyberajú také adenoviry, ktoré sú málo rozšírené. Napríklad vektorová vakcína Johnson a Johnson používa ľudský adenovirus Ad26 _(ktorý je v EU a USA rozšírený len u 10–20 % populácie)_, Sputnik používa Ad26 (1.dávka) a Ad5 (2.dávka), Britská Astra Zeneca používa šimpanzí adenovirus, proti ktorému má protilátky asi len 1 % populácie. Funkciou a genetickým inžinierstvom je vektorová vakcína podobná mRNA vakcíne, len s tým rozdielom, že ako nosič je použitý prázdny obal vírusu. 4. mRNA vakcíny (**DNA a RNA vakcíny**). Tu sa používa umelo synteticky vytvorený gén, t.j. výsek RNA podľa ktorej bunka vytvára "pichliače", ktoré potom vyloží na svoj povrch. Keďže RNA je veľmi krehká molekula a v tele by sa poškodila, tak je obalená do tukových (lipidových) guličiek, ktoré nemajú problém preniknúť cez bunkovú membránu dovnútra, kde sa už na základe tohto RNA génu vyrobí hrotový proteín. Imunitný systém, jeho bunky teda hľadajú tieto "pichliače" (antigény, spajk proteíny), či už na víruse, alebo na povrchu buniek (o čo sa postarajú vektorové alebo mRNA vakcíny). Takto označenú bunku imunitný systém neskôr aj tak zničí, ako nakazenú. Živý vírus ju zničí hneď ako sa namnoží na prasknutie. Vedecké články označujú vektorové a mRNA vakcíny za bezpečnejšie ako "oslabené živé" alebo "mŕtve" vakcíny, no pravdou je, že ich reálny dopad nie je ešte dostatočne preskúmaný. Podľa jednej z "in vitro" (v skúmavke) štúdií sa hrotový proteín môže dostať do jadra bunky a tam blokovať opravy genetického kódu, čo môže mať za následok aj rozvoj rakoviny. Okrem toho, pri globálnej masovej vakcinácii proti Kovidu týmito vakcínami vidíme aj iné štatistiky, okrem trombóz a potratov sú tu zvýšené riziká srdcových ochorení a mozgových príhod. Takže tá bezpečnosť nie je tak vysoká, ako sa deklaruje. A pri posudzovaní mravnosti farmaceutickej firmy je dobré si pozrieť aj to, ako dopadli v minulosti na súdoch, za čo všetko platili pokuty a akých zločinov sa dopúšťali. K týmto údajom sa dá dopátrať a urobiť si obraz o tom, nakoľko im záleží na blahu ľudstva. Zdroje: https://szpcr.cz/covid-19/jak-funguje-adenovirova-dna-vakcina/ https://www.mc-praha.cz/mcp/prehled-vakcin-proti-covid-19-mechanismy-ucinku-vyhody-a-nevyhody/ https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/nejnadejnejsi-vakciny-proti-koronaviru-mohou-narazit-na-vazny-problem.A200811_020928_pozice-tema_lube https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D0%B4%D0%B5%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%80%D1%83%D1%81%D1%8B https://www.vakciny.net/principy_ockovani/pr_02.html https://www.vakciny.net/AKTUALITY/akt_2011_31.htm https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Prehledne-Ctyri-typy-vakcin-proti-nemoci-covid-19/ https://t.me/ksbspravy/10656
Upravené 15. 11. 2021 o 22:20

Rozhodol som sa trochu podrobnejšie si naštudovať túto tému, aby som ju priblížil nielen sebe, ale aj ostatným...

Něco jsem o tom už sice věděl, ale i tak jsem se dozvěděl nové a zajímavé věci a obrázek jsem si ucelil.
Navíc velice oceňuji, že's to napsal sice v lidštině, ale poutavě a přitom přesně (aspoň do té míry, co mohu posoudit).
Navíc ozdrojováno.
To není příspěvek, to je článek.
Dík.
Já na Tvém místě bych s tím šel i na https://kob-forum.eu/.


[quote="pid:43140, uid:6"]Rozhodol som sa trochu podrobnejšie si naštudovať túto tému, aby som ju priblížil nielen sebe, ale aj ostatným...[/quote] Něco jsem o tom už sice věděl, ale i tak jsem se dozvěděl nové a zajímavé věci a obrázek jsem si ucelil. Navíc velice oceňuji, že's to napsal sice v lidštině, ale poutavě a přitom přesně (aspoň do té míry, co mohu posoudit). Navíc ozdrojováno. To není příspěvek, to je článek. Dík. Já na Tvém místě bych s tím šel i na https://kob-forum.eu/.

@Počtář
Vďaka. Keďže virus je len balíček s návodom na replikáciu vo vnútri a nechová sa ako živý, tak ma najviac zaujímalo, čo myslia pod pojmom "oslabený" alebo "mrtvy" vírus. A tiež ma zaujímalo, ako je to s tými vektorovými vakcínami: čo je to adenavírus, čo obsahuje vo vnútri a nakoľko sa tá informácia líši od informácie v mRNA vakcíne...
Vŕta mi v hlave, prečo nepoužívajú na výrobu vakcín a vektora pôvodný vírus Sars-Cov-2 s tým, že by z jeho RNA vyrezali časť informácie, aby sa replikoval tak, že by jednorazovo vyrobil virus so skrátenou RNA, ktorá by obsahovala iba návod na výrobu spajk proteinu. Takto by telo získalo aj bunkovú aj protilátkovú imunitu na daný virus. Takto upravený virus by vyrobil iba jednu generáciu obrezaného virusu a potom by zanikol.
Ale výrobcovia sa možno vyhýbajú veľkovýrobe živých vírusov, kde treba oveľa väčšie bezpečnostné štandardy, ako keď pracujú iba so syntetickou RNA alebo neškodnými adenovírusmi.

@Počtář Vďaka. Keďže virus je len balíček s návodom na replikáciu vo vnútri a nechová sa ako živý, tak ma najviac zaujímalo, čo myslia pod pojmom "oslabený" alebo "mrtvy" vírus. A tiež ma zaujímalo, ako je to s tými vektorovými vakcínami: čo je to adenavírus, čo obsahuje vo vnútri a nakoľko sa tá informácia líši od informácie v mRNA vakcíne... Vŕta mi v hlave, prečo nepoužívajú na výrobu vakcín a vektora pôvodný vírus Sars-Cov-2 s tým, že by z jeho RNA vyrezali časť informácie, aby sa replikoval tak, že by jednorazovo vyrobil virus so skrátenou RNA, ktorá by obsahovala iba návod na výrobu spajk proteinu. Takto by telo získalo aj bunkovú aj protilátkovú imunitu na daný virus. Takto upravený virus by vyrobil iba jednu generáciu obrezaného virusu a potom by zanikol. Ale výrobcovia sa možno vyhýbajú veľkovýrobe živých vírusov, kde treba oveľa väčšie bezpečnostné štandardy, ako keď pracujú iba so syntetickou RNA alebo neškodnými adenovírusmi.

Vŕta mi v hlave, prečo nepoužívajú na výrobu vakcín a vektora pôvodný vírus Sars-Cov-2

Na to existuje několik odpovědí, některé konspirační, některé nekonspirační (jednu logickou nekonspirační jsi uvedl).
Další věc je, že vycházíš z jejich deklarace; ale kdo ví, co a jak dělají kteří ve skutečnosti.
Třeba mají jedno olovo a chvíli lijou kulky a chvíli písmena.
:-)


[quote="pid:43299, uid:6"]Vŕta mi v hlave, prečo nepoužívajú na výrobu vakcín a vektora pôvodný vírus Sars-Cov-2[/quote] Na to existuje několik odpovědí, některé konspirační, některé nekonspirační (jednu logickou nekonspirační jsi uvedl). Další věc je, že vycházíš z jejich deklarace; ale kdo ví, co a jak dělají kteří ve skutečnosti. Třeba mají jedno olovo a chvíli lijou kulky a chvíli písmena. :-)

Jen tak pro zajimavost
Kubanske ockovaci latky maji takove vlastnosti, ktere slibuji
Dříve publikované údaje ukazují: Kubánská vakcína Soberana má v klinických studiích vysokou účinnost 92,4 procenta. Další vyvinuta vakcína je stejně dobrá.
Když se koronová pandemie rozšířila po celém světě, Kuba se rozhodla nečekat, až ostatní země vyvinou vakcínu. Protože Spojené státy uvalily na zemi ekonomické embargo na 60 let, které zakazuje dovoz amerického zboží, bylo kubánským vědcům a úřadům rychle jasné: Sotva by bylo možné, aby nase země kupovala vakcíny a léky zvenčí. "Bylo tedy nejlepší chránit naši populaci, aby byla nezávislá," říká Vicente Vérez Bencomo, generální ředitel Instituto Finlay de Vacunas v Havaně. Proto Finlayův Institut, stejně jako další státní biotechnologická centra, vyvinuli vlastní vakcíny proti Covidu-19 - v naději , že alespoň jedna z nich bude účinná. A zdá se, že presvedceni bylo oprávněná: Ve studii, kterou Vérez Bencomo a jeho tým publikoval v předstihu na pracovním serveru "medRxiv" 6. listopadu 2021, vědci uvádějí, že jejich Soberana 02 vakcína bude chránit více než 90 procent z symptomatické Covid-19 infekce, pokud je podáván společně s podobnou vakcínou. Kombinace má také působit proti vysoce nakažlivé variantě delta SARS-CoV-2, která vedla k prudkému nárůstu hospitalizací a úmrtí na celém světě. Na Kubě je Delta nyní zodpovědná za téměř všechny infekce Covid-19.
Do 18. listopadu dostalo 89 procent Kubánské populace-včetně dětí ve věku dvou let – alespoň jednu dávku Soberana 02 nebo jiné Kubánské vakcíny zvané Abdala. Abdala byla vyvinuta Centro de Ingeniería Genética y Biotecnología (CIGB) v Havaně. V červenci, výzkumný ústav oznámil, že jeho vakcína, podávaná ve třech dávkách, ma účinnost více než 92 procent v klinické studii fáze III s více než 48 000 účastníků. Úplné výsledky však dosud nebyly zveřejněny.
Kubánská agentura leciv schválila dvě vakcíny Abdala a Soberana 02 pro dospělé v červenci a srpnu 2021. O několik měsíců později byly první děti očkovány vakcínami. Kuba také vyváží své přípravky do Venezuely, Vietnamu, Íránu a Nikaraguy. Země také požádala Světovou zdravotnickou organizaci, aby schválila jeji vakcíny. Pokud WHO žádost schválí, byl by učiněn důležitý krok, aby vakcíny byly k dispozici také v jiných rozvojových zemích.
Kubánští vědci využili znalosti konjugovaných vakcín
Při vývoji Soberana 02 se pracovní skupina Vérez Bencomo spoléhala na již známou technologii konjugovaných vakcín. Vědci Finlay použili pro svou vakcínu protein nebo cukr z bakterie nebo viru. Chemicky spojili tyto složky s neškodným fragmentem neurotoxického proteinu odvozeného od bakterie tetanu. Kombinace zřejmě vyvolala silnější imunitní odpověď, než by každá složka byla schopna sama o sobě. Konjugované vakcíny se již používají proti meningitidě a tyfu po celém světě. A po celá léta kubánští lékaři imunizují děti vakcínami tohoto druhu.
Tým vedený Vérez Bencomo nyní přizpůsobil své konjugované vakcíny tak, ze pusobi proti Covidu-19: výzkumníci spojili bílkoviny tetanus toxinu s jednou oblasti proteinu Sars-CoV-2, známý jako receptor vázající domény (RBD) (s pomocí Spike proteinu virus proniká do buněk).Vice jak 14.000 lidí dostaly dvě dávky vakcíny, ve Fázi III studie, jejich riziko vzniku symptomatického Covidu-19 se snížilo o 71% ve srovnání s placebo kontrolní skupinou o stejné velikosti. To odpovídá podobné účinnosti jako u vakcín od společností Johnson&Johnson a AstraZeneca.
Za účelem dalšího zvýšení imunitní ochrany podal tým Finlay účastníkům testu třetí dávku. Vědci již dříve testovali vakcínu nazvanou Soberana Plus na lidech, když už byli nemocní Covidem-19. Sečteno a podtrženo: imunitní odpověď byla lepší. Proto je podavana Soberana Plus, ktera je založena výhradně na RBD bílkovinach druhe skupine - 14.000 účastníků, kteří již obdrželi dvě dávky Soberana 02. Výsledek: třetí dávka zvýšila celkovou účinnost na 92,4%.
Kubánské vakcíny se dál testují
Podle Vérez Bencomo je ustav Finlay schopen produkovat deset milionů dávek Soberana 02 za měsíc. Za účelem provedení dalších testů spolupracuje výzkumná skupina také s Pasteurovým institutem v Teheránu. V Íránu probíhá podobná studie s 24 000 lidmi, jejíž výsledky by měly být brzy zveřejněny.
Vakcína Abdala od firmy CIGB také dosahuje velkého pokroku. Stejně jako u Soberany 02 je technologie založena na existující vakcíně - v tomto případě na vakcíně proti hepatitidě B, kterou Kuba také vyvinula a používá již mnoho let. Vědci upravili kvasinkove bunky tak, že oni produkují část RBD – ale to je odlišné od RBD v Soberana 02. Nakonec vyčistili protein, aby jej mohli použít pro Abdalu. Podle výzkumníka CIGB Merarda Pujola Ferrera bylo nyní na Kubě podáno 24 milionů dávek osmi milionům lidí. To poskytuje vývojářům nepřeberné množství dat, ze kterých mohou číst bezpečnost a účinnost vakcíny. Podle Pujola Ferrera plánuje jeho tým data zveřejnit v listopadu 2021.
Ockovaci latky na bazi proteinu, jako jsou Soberana 02 a Abdala mohou mít některé výhody oproti jinym typum vakcín, říká Craig Laferrière, vedoucí vývoje očkovacích látek farmaceutické společnosti Novateur Ventures v Torontu. Laferrière zkoumal bezpečnost a účinnost různých vakcín Covid-19. Na rozdíl od přípravků mRNA vyráběných společnostmi Biontech/Pfizer a Moderna nemusí být proteinové vakcíny skladovány při extrémně nízkých teplotách. Takže by mohly být snadněji doručeny do odlehlých oblastí.
Kromě toho by mohly mít méně vedlejších účinků než vakcíny od společností AstraZeneca a Johnson&Johnson. Tyto vakcíny pracují s pomocí adenovirů, ve kterých je do buněk zaveden gen pro jinou oblast RBD. Tyto látky jsou však spojeny s krevními sraženinami.
Jak bezpečna je Soberana 02?
I když je studie Finlay Institutu stále neprezkousena, tj. dosud nebyla přezkoumána externími odborníky a neobsahuje komplexní klinické údaje, Laferrière předpokládá, že pravdepodobne nežádoucí účinky Soberana 02 budou minimalni: méně než 1% účastníků studie Fáze III mají horečku. Vérez Bencomo také oznamuje, že další údaje budou brzy zveřejněny.
Laferrière však zdůrazňuje, že tato metoda má také nevýhody. Vakcíny na bázi bílkovin se vyrábějí pomocí různých typů buněk, které houfne syntetizují proteiny. Soberana 02 se vyrábí ve vaječníkových buňkách křečků. Tento postup vyžaduje více času než jiné výrobní metody. Kromě toho existují důkazy, že konjugované vakcíny založené na toxinu tetanu jsou méně účinné u lidí, kteří již dostali jinou vakcínu tohoto typu, například proti dětské meningitidě.
Vérez Bencomo je přesvědčen, že vakcína je bezpečná. Zejména proto, že technologie konjugovaných vakcín byla používána po celá desetiletí bez větších problémů. Pracovní skupina z Finlay Institute již vyvinula konjugované vakcíny pro děti, a proto ví o dávkování a vedlejších účincích. To je jeden z důvodů, proč pediatrické studie přípravku Soberana 02 začaly v červnu. Dosud byly na Kubě očkovány téměř dva miliony dětí. Podle Vérez Bencomo, nepublikované údaje naznačují, že vakcína je bezpečná a účinná.
"Myslím, že se vakcína stane užitečným doplňkem pro celý svět," říká John Grabenstein, prezident poradenské společnosti Vakcína Dynamika v Easton, Maryland. "Každý používá jiny zpusob, ale skoro každý funguje. "Podle jeho názoru se údaje o Soberana 02 zdají být solidni, ale bude trvat nějakou dobu, než bude jasné, jak dlouho bude imunita zachována.
Kuba mezitím pokračuje ve vývoji vakcín proti Covidu. Na Finlay Ústav provádí výzkum na Soberana 01, ve kterém spike protein není spojený s proteinem toxinu tetanu , ale s cukrem z bakterie, která způsobuje meningitidu. A CIGB pracuje na Mambise, nasálně podané vakcíně, která obsahuje stejný fragment RBD jako Abdala. Obě vakcíny jsou však stále v klinických studiích.
Kubanske vakciny


Jen tak pro zajimavost **Kubanske ockovaci latky maji takove vlastnosti, ktere slibuji** Dříve publikované údaje ukazují: Kubánská vakcína **Soberana** má v klinických studiích vysokou účinnost 92,4 procenta. Další vyvinuta vakcína je stejně dobrá. Když se koronová pandemie rozšířila po celém světě, Kuba se rozhodla nečekat, až ostatní země vyvinou vakcínu. Protože Spojené státy uvalily na zemi ekonomické embargo na 60 let, které zakazuje dovoz amerického zboží, bylo kubánským vědcům a úřadům rychle jasné: Sotva by bylo možné, aby nase země kupovala vakcíny a léky zvenčí. "Bylo tedy nejlepší chránit naši populaci, aby byla nezávislá," říká Vicente Vérez Bencomo, generální ředitel Instituto Finlay de Vacunas v Havaně. Proto Finlayův Institut, stejně jako další státní biotechnologická centra, vyvinuli vlastní vakcíny proti Covidu-19 - v naději , že alespoň jedna z nich bude účinná. A zdá se, že presvedceni bylo oprávněná: Ve studii, kterou Vérez Bencomo a jeho tým publikoval v předstihu na pracovním serveru "medRxiv" 6. listopadu 2021, vědci uvádějí, že jejich Soberana 02 vakcína bude chránit více než 90 procent z symptomatické Covid-19 infekce, pokud je podáván společně s podobnou vakcínou. Kombinace má také působit proti vysoce nakažlivé variantě delta SARS-CoV-2, která vedla k prudkému nárůstu hospitalizací a úmrtí na celém světě. Na Kubě je Delta nyní zodpovědná za téměř všechny infekce Covid-19. Do 18. listopadu dostalo 89 procent Kubánské populace-včetně dětí ve věku dvou let – alespoň jednu dávku Soberana 02 nebo jiné Kubánské vakcíny zvané **Abdala**. Abdala byla vyvinuta Centro de Ingeniería Genética y Biotecnología (CIGB) v Havaně. V červenci, výzkumný ústav oznámil, že jeho vakcína, podávaná ve třech dávkách, ma účinnost více než 92 procent v klinické studii fáze III s více než 48 000 účastníků. Úplné výsledky však dosud nebyly zveřejněny. Kubánská agentura leciv schválila dvě vakcíny Abdala a Soberana 02 pro dospělé v červenci a srpnu 2021. O několik měsíců později byly první děti očkovány vakcínami. Kuba také vyváží své přípravky do Venezuely, Vietnamu, Íránu a Nikaraguy. Země také požádala Světovou zdravotnickou organizaci, aby schválila jeji vakcíny. Pokud WHO žádost schválí, byl by učiněn důležitý krok, aby vakcíny byly k dispozici také v jiných rozvojových zemích. **Kubánští vědci využili znalosti konjugovaných vakcín** Při vývoji Soberana 02 se pracovní skupina Vérez Bencomo spoléhala na již známou technologii konjugovaných vakcín. Vědci Finlay použili pro svou vakcínu protein nebo cukr z bakterie nebo viru. Chemicky spojili tyto složky s neškodným fragmentem neurotoxického proteinu odvozeného od bakterie tetanu. Kombinace zřejmě vyvolala silnější imunitní odpověď, než by každá složka byla schopna sama o sobě. Konjugované vakcíny se již používají proti meningitidě a tyfu po celém světě. **A po celá léta kubánští lékaři imunizují děti vakcínami tohoto druhu.** Tým vedený Vérez Bencomo nyní přizpůsobil své konjugované vakcíny tak, ze pusobi proti Covidu-19: výzkumníci spojili bílkoviny tetanus toxinu s jednou oblasti proteinu Sars-CoV-2, známý jako receptor vázající domény (RBD) (s pomocí Spike proteinu virus proniká do buněk).Vice jak 14.000 lidí dostaly dvě dávky vakcíny, ve Fázi III studie, jejich riziko vzniku symptomatického Covidu-19 se snížilo o 71% ve srovnání s placebo kontrolní skupinou o stejné velikosti. To odpovídá podobné účinnosti jako u vakcín od společností Johnson&Johnson a AstraZeneca. Za účelem dalšího zvýšení imunitní ochrany podal tým Finlay účastníkům testu třetí dávku. Vědci již dříve testovali vakcínu nazvanou Soberana Plus na lidech, když už byli nemocní Covidem-19. Sečteno a podtrženo: imunitní odpověď byla lepší. Proto je podavana **Soberana Plus**, ktera je založena výhradně na RBD bílkovinach druhe skupine - 14.000 účastníků, kteří již obdrželi dvě dávky Soberana 02. Výsledek: třetí dávka zvýšila celkovou účinnost na 92,4%. **Kubánské vakcíny se dál testují** Podle Vérez Bencomo je ustav Finlay schopen produkovat deset milionů dávek Soberana 02 za měsíc. Za účelem provedení dalších testů spolupracuje výzkumná skupina také s Pasteurovým institutem v Teheránu. V Íránu probíhá podobná studie s 24 000 lidmi, jejíž výsledky by měly být brzy zveřejněny. Vakcína Abdala od firmy CIGB také dosahuje velkého pokroku. Stejně jako u Soberany 02 je technologie založena na existující vakcíně - v tomto případě na vakcíně proti hepatitidě B, kterou Kuba také vyvinula a používá již mnoho let. Vědci upravili kvasinkove bunky tak, že oni produkují část RBD – ale to je odlišné od RBD v Soberana 02. Nakonec vyčistili protein, aby jej mohli použít pro Abdalu. Podle výzkumníka CIGB Merarda Pujola Ferrera bylo nyní na Kubě podáno 24 milionů dávek osmi milionům lidí. To poskytuje vývojářům nepřeberné množství dat, ze kterých mohou číst bezpečnost a účinnost vakcíny. Podle Pujola Ferrera plánuje jeho tým data zveřejnit v listopadu 2021. Ockovaci latky na bazi proteinu, jako jsou Soberana 02 a Abdala mohou mít některé výhody oproti jinym typum vakcín, říká Craig Laferrière, vedoucí vývoje očkovacích látek farmaceutické společnosti Novateur Ventures v Torontu. Laferrière zkoumal bezpečnost a účinnost různých vakcín Covid-19. Na rozdíl od přípravků mRNA vyráběných společnostmi Biontech/Pfizer a Moderna nemusí být proteinové vakcíny skladovány při extrémně nízkých teplotách. Takže by mohly být snadněji doručeny do odlehlých oblastí. Kromě toho by mohly mít méně vedlejších účinků než vakcíny od společností AstraZeneca a Johnson&Johnson. Tyto vakcíny pracují s pomocí adenovirů, ve kterých je do buněk zaveden gen pro jinou oblast RBD. Tyto látky jsou však spojeny s krevními sraženinami. **Jak bezpečna je Soberana 02?** I když je studie Finlay Institutu stále neprezkousena, tj. dosud nebyla přezkoumána externími odborníky a neobsahuje komplexní klinické údaje, Laferrière předpokládá, že pravdepodobne nežádoucí účinky Soberana 02 budou minimalni: méně než 1% účastníků studie Fáze III mají horečku. Vérez Bencomo také oznamuje, že další údaje budou brzy zveřejněny. Laferrière však zdůrazňuje, že tato metoda má také nevýhody. Vakcíny na bázi bílkovin se vyrábějí pomocí různých typů buněk, které houfne syntetizují proteiny. Soberana 02 se vyrábí ve vaječníkových buňkách křečků. Tento postup vyžaduje více času než jiné výrobní metody. Kromě toho existují důkazy, že konjugované vakcíny založené na toxinu tetanu jsou méně účinné u lidí, kteří již dostali jinou vakcínu tohoto typu, například proti dětské meningitidě. Vérez Bencomo je přesvědčen, že vakcína je bezpečná. Zejména proto, že technologie konjugovaných vakcín byla používána po celá desetiletí bez větších problémů. Pracovní skupina z Finlay Institute již vyvinula konjugované vakcíny pro děti, a proto ví o dávkování a vedlejších účincích. To je jeden z důvodů, proč pediatrické studie přípravku Soberana 02 začaly v červnu. Dosud byly na Kubě očkovány téměř dva miliony dětí. Podle Vérez Bencomo, nepublikované údaje naznačují, že vakcína je bezpečná a účinná. "Myslím, že se vakcína stane užitečným doplňkem pro celý svět," říká John Grabenstein, prezident poradenské společnosti Vakcína Dynamika v Easton, Maryland. "Každý používá jiny zpusob, ale skoro každý funguje. "Podle jeho názoru se údaje o Soberana 02 zdají být solidni, ale bude trvat nějakou dobu, než bude jasné, jak dlouho bude imunita zachována. Kuba mezitím pokračuje ve vývoji vakcín proti Covidu. Na Finlay Ústav provádí výzkum na Soberana 01, ve kterém spike protein není spojený s proteinem toxinu tetanu , ale s cukrem z bakterie, která způsobuje meningitidu. A CIGB pracuje na Mambise, nasálně podané vakcíně, která obsahuje stejný fragment RBD jako Abdala. Obě vakcíny jsou však stále v klinických studiích. [Kubanske vakciny](https://www.spektrum.de/news/kubas-corona-impfstoffe-haben-offenbar-hohe-wirksamkeit/1952686#Echobox=1637841458?utm_source=pocket-newtab-global-de-DE)
Upravené 28. 11. 2021 o 13:38

Kubanske ockovaci latky maji takove vlastnosti, ktere slibuji
Myslím, že kubánská medicína zabývající se infekčními chorobami je excelentní. V tomto článku se píše:


  • Příprava Kuby na COVID-19 začala 1. ledna 1959 (myšleno jako protivirová medicína).
  • V roce 1981 vytvořily kubánské výzkumné ústavy lék Interferon Alpha 2B k úspěšné léčbě horečky dengue. Stejný lék se stal životně důležitým o desetiletí později jako potenciální lék na COVID-19.
  • V roce 2014 při Ebole byla Kuba první zemí, která odpověděla tím, co bylo nejvíce potřeba: vyslala do Sierry Leone 103 zdravotních sester a 62 lékařů dobrovolníků. Se 4 000 zdravotnickým personálem (včetně 2 400 lékařů) již v Africe byla Kuba připravena na krizi dříve, než začala. Protože mnoho vlád nevědělo, jak na ebolu reagovat, Kuba školila dobrovolníky z jiných zemí v havanském institutu tropické medicíny Pedro Kourí. Celkem Kuba naučila 13 000 Afričanů, 66 000 tisíc Latinoameričanů a 620 Karibů, jak léčit ebolu, aniž by se sami nakazili.

[quote="pid:45431, uid:68"]Kubanske ockovaci latky maji takove vlastnosti, ktere slibuji[/quote]Myslím, že kubánská medicína zabývající se infekčními chorobami je excelentní. V tomto [článku](https://svensk-kubanska.se/25-4-cuba-from-aids-dengue-and-ebola-to-covid-19/) se píše: - Příprava Kuby na COVID-19 začala 1. ledna 1959 (myšleno jako protivirová medicína). - V roce 1981 vytvořily kubánské výzkumné ústavy lék Interferon Alpha 2B k úspěšné léčbě horečky dengue. Stejný lék se stal životně důležitým o desetiletí později jako potenciální lék na COVID-19. - V roce 2014 při Ebole byla Kuba první zemí, která odpověděla tím, co bylo nejvíce potřeba: vyslala do Sierry Leone 103 zdravotních sester a 62 lékařů dobrovolníků. Se 4 000 zdravotnickým personálem (včetně 2 400 lékařů) již v Africe byla Kuba připravena na krizi dříve, než začala. Protože mnoho vlád nevědělo, jak na ebolu reagovat, Kuba školila dobrovolníky z jiných zemí v havanském institutu tropické medicíny Pedro Kourí. Celkem Kuba naučila 13 000 Afričanů, 66 000 tisíc Latinoameričanů a 620 Karibů, jak léčit ebolu, aniž by se sami nakazili.

kubánská medicína zabývající se infekčními chorobami je excelentní

Kuba ma nejlepsi lekare na svete, z cehoz vyplyva, ze ma i nejlepsi farmacii. Vime, ze je to kubanske exportni odvetvi.
Kdyz jsem byla kdysi v Karibiku na jednom vzdalenem ostrove u Jizni Ameriky, rikali nam mistni, ze nemusime mit zadny strach, ze tam maji vynikajici kubanske lekare a lekarska pece a leky jsou tam zdarma pro kazdeho i pro cizince. To jsme tedy cumeli ....


[quote="pid:45439, uid:260"]kubánská medicína zabývající se infekčními chorobami je excelentní[/quote] Kuba ma nejlepsi lekare na svete, z cehoz vyplyva, ze ma i nejlepsi farmacii. Vime, ze je to kubanske exportni odvetvi. Kdyz jsem byla kdysi v Karibiku na jednom vzdalenem ostrove u Jizni Ameriky, rikali nam mistni, ze nemusime mit zadny strach, ze tam maji vynikajici kubanske lekare a lekarska pece a leky jsou tam zdarma pro kazdeho i pro cizince. To jsme tedy cumeli ....

Pro zajimavost:
Mrtva vakcina Novavax EMA by mohla rozhodnout o schválení během několika týdnů
Biotechnologická společnost Novavax požádala o schválení své koronové vakcíny v rámci EU. To by mohlo být možné během několika týdnů, Evropská Agentura pro léčivé přípravky (EMA) řekla: "když uvedené údaje budou dostatečně robustní a prokazi kompletni účinnost, bezpečnost a kvalitu vakcíny".
Studie fáze III ve Velké Británii prokázala ochranný účinek vakcíny 96,4 procenta proti divokému typu koronaviru, 86,3 procenta u alfa varianty a celkovou účinnost 89,7 procenta. Z větší části byla vakcína testovanými subjekty dobře snášena a vyvolala robustní protilátkovou odpověď, uvedl Novavax ve svém prohlášení.
Zamýšlené schválení se však zpozdilo, protože Novavax musel řešit problémy s výrobou. Vakcína bude uváděna na trh v rámci EU pod názvem Nuvaxovid. Byla by to první vakcína na bázi bílkovin proti koronaviru, která by byla schválena.
Vakcína již získala nouzové schválení v Indonésii a na Filipínách a byla také pozadovana v Indii u WHO. Žádosti o schválení čekají také v Kanadě, Velké Británii, Austrálii nebo na Novém Zélandu.
Vakcína Novavax se liší od vakcín aktuálně schválených v EU, takzvaná platforma je jiná. Jedná se o takzvanou mrtvou vakcínu na bázi bílkovin-do této skupiny patří také vakcíny proti chřipce. "V případě mRNA a vektorové vakcíny, musi byt imunitní systém stimulován k produkci antigenu," vysvětluje Markus Zeitlinger, Vedoucí Oddělení Klinické Farmakologie na Lékařské Univerzitě ve Vídni.
V případě vakcíny Novavax se však podává "hotový antigen". Známý spike protein, který se vyrábí v laboratoři z bunek molu, působí jako antigen. Tyto proteiny jsou pak zabaleny v nanočásticích, které napodobují strukturu viru Sars-CoV-2, ale nejsou nakažlivé. Aby se následně dosáhlo dostatečné imunitní reakce, musí být také přidány tzv. aktivní zesilovače, jedná se o složky stromu mýdlové kůry (Quillaja saponaria). zde


Pro zajimavost: **Mrtva vakcina Novavax EMA by mohla rozhodnout o schválení během několika týdnů** Biotechnologická společnost Novavax požádala o schválení své koronové vakcíny v rámci EU. To by mohlo být možné během několika týdnů, Evropská Agentura pro léčivé přípravky (EMA) řekla: "když uvedené údaje budou dostatečně robustní a prokazi kompletni účinnost, bezpečnost a kvalitu vakcíny". Studie fáze III ve Velké Británii prokázala ochranný účinek vakcíny 96,4 procenta proti divokému typu koronaviru, 86,3 procenta u alfa varianty a celkovou účinnost 89,7 procenta. Z větší části byla vakcína testovanými subjekty dobře snášena a vyvolala robustní protilátkovou odpověď, uvedl Novavax ve svém prohlášení. Zamýšlené schválení se však zpozdilo, protože Novavax musel řešit problémy s výrobou. Vakcína bude uváděna na trh v rámci EU pod názvem **Nuvaxovid**. Byla by to první vakcína na bázi bílkovin proti koronaviru, která by byla schválena. Vakcína již získala nouzové schválení v Indonésii a na Filipínách a byla také pozadovana v Indii u WHO. Žádosti o schválení čekají také v Kanadě, Velké Británii, Austrálii nebo na Novém Zélandu. Vakcína Novavax se liší od vakcín aktuálně schválených v EU, takzvaná platforma je jiná. Jedná se o takzvanou mrtvou vakcínu na bázi bílkovin-do této skupiny patří také vakcíny proti chřipce. "V případě mRNA a vektorové vakcíny, musi byt imunitní systém stimulován k produkci antigenu," vysvětluje Markus Zeitlinger, Vedoucí Oddělení Klinické Farmakologie na Lékařské Univerzitě ve Vídni. V případě vakcíny Novavax se však podává "hotový antigen". Známý spike protein, který se vyrábí v laboratoři z bunek molu, působí jako antigen. Tyto proteiny jsou pak zabaleny v nanočásticích, které napodobují strukturu viru Sars-CoV-2, ale nejsou nakažlivé. Aby se následně dosáhlo dostatečné imunitní reakce, musí být také přidány tzv. aktivní zesilovače, jedná se o složky stromu mýdlové kůry (Quillaja saponaria). [zde](https://www.kleinezeitung.at/lebensart/gesundheit/6062368/Totimpfstoff-von-Novavax_EMA-koennte-in-wenigen-Wochen-ueber)
Upravené 29. 11. 2021 o 20:45

Jeste dodatek ke stromu mydlove kury (Quillaja saponaria)

jedná se o složky stromu mýdlové kůry (Quillaja saponaria)

Strom mýdlové kůry (Quillaja saponaria), nazývaný v angličtině „Soap bark tree“, se používá v lidové medicíně. Kůra (nazývaná take"Panamská kůra" ), která obsahuje saponiny, se používá pro mýdla a zejména jako sampon na vlasy. Extrakt Quillaja (E 999) je potravinářská přídavna látka schválená v EU, která se také získává ze stromu mýdlové kůry.


Použití kůry jako kýchacího prášku je v Německu zakázáno nařízením o spotřebním zboží.


Čištěný vodný extrakt - QS-21 - ze stromu mydlove kury obsahuje ve vodě rozpustné triterpenové-glykosidové sloučeniny rodu saponinu, které zvyšují vlastnosti imunitního systému reagovat na antigeny vakcíny. QS-21 je součástí schválené vakcíny proti Herpes Zoster Shingrix a je také klinicky testován v různých vakcínách pro svůj účinek jako imunologické adjuvans. Takový extrakt z kůry se také používá jako adjuvans v SARS-CoV-2, ockovacim kandidatovi NVX-cov2373 (Novavax).
Cely clanek zde .


**Jeste dodatek ke stromu mydlove kury (Quillaja saponaria)** [quote="pid:45582, uid:68"]jedná se o složky stromu mýdlové kůry (Quillaja saponaria)[/quote] Strom mýdlové kůry (Quillaja saponaria), nazývaný v angličtině „Soap bark tree“, se používá v lidové medicíně. Kůra (nazývaná take"Panamská kůra" ), která obsahuje saponiny, se používá pro mýdla a zejména jako sampon na vlasy. Extrakt Quillaja (E 999) je potravinářská přídavna látka schválená v EU, která se také získává ze stromu mýdlové kůry. Použití kůry jako kýchacího prášku je v Německu zakázáno nařízením o spotřebním zboží. Čištěný vodný extrakt - QS-21 - ze stromu mydlove kury obsahuje ve vodě rozpustné triterpenové-glykosidové sloučeniny rodu saponinu, které zvyšují vlastnosti imunitního systému reagovat na antigeny vakcíny. **QS-21 je součástí schválené vakcíny proti Herpes Zoster Shingrix** a je také klinicky testován v různých vakcínách pro svůj účinek jako imunologické adjuvans. Takový extrakt z kůry se také používá jako adjuvans v SARS-CoV-2, ockovacim kandidatovi NVX-cov2373 (Novavax). Cely clanek [zde](https://de.wikipedia.org/wiki/Quillaja) .
Upravené 29. 11. 2021 o 13:45

Vědci vyvíjejí vakcínu s celoživotní účinností proti covidu-19
Japonská farmaceutická společnost Nobelpharma může v roce 2023 zahájit klinické zkoušky vakcíny proti koronaviru, která by mohla poskytnout doživotní imunitu vůči patogenu covid-19, píší noviny Japan Times.
Na přípravku pracuje skupina vědců z Tokijského institutu lékařských věd pod vedením profesora Michinori Kohary (Kohen). Základem je vakcína proti neštovicím, vyvinutá v 18. století ve Velké Británii a používaná v Japonsku až do roku 1976. Vědci chtějí zavést S-protein viru SARS-CoV-2 do rekombinantního viru vakcíny proti neštovicím.
Prototyp vakcíny proti koronaviru, testovaný na makacích jávských, navíc chránil primáty před vznikem zápalu plic a koncentrace viru v jejich plicích byla pod hladinou, která je detekována i sedm dní po infekci.
„Charakteristiky této vakcíny ukázaly, že může napomáhat tvorbě protilátek a zajistit celoživotní imunitu. Jedna dávka je účinná déle než 20 měsíců, žádná jiná vakcína nemá podobný účinek,“ řekl Kohara v rozhovoru s novináři........
Cely clanek zde


**Vědci vyvíjejí vakcínu s celoživotní účinností proti covidu-19** Japonská farmaceutická společnost Nobelpharma může v roce 2023 zahájit klinické zkoušky vakcíny proti koronaviru, která by mohla poskytnout doživotní imunitu vůči patogenu covid-19, píší noviny Japan Times. Na přípravku pracuje skupina vědců z Tokijského institutu lékařských věd pod vedením profesora Michinori Kohary (Kohen). Základem je vakcína proti neštovicím, vyvinutá v 18. století ve Velké Británii a používaná v Japonsku až do roku 1976. Vědci chtějí zavést S-protein viru SARS-CoV-2 do rekombinantního viru vakcíny proti neštovicím. Prototyp vakcíny proti koronaviru, testovaný na makacích jávských, navíc chránil primáty před vznikem zápalu plic a koncentrace viru v jejich plicích byla pod hladinou, která je detekována i sedm dní po infekci. „Charakteristiky této vakcíny ukázaly, že může napomáhat tvorbě protilátek a zajistit celoživotní imunitu. Jedna dávka je účinná déle než 20 měsíců, žádná jiná vakcína nemá podobný účinek,“ řekl Kohara v rozhovoru s novináři........ Cely clanek [zde](https://cz.sputniknews.com/20220101/vedci-vyvijeji-vakcinu-s-celozivotni-ucinnosti-proti-covidu-19-17052862.html)
Upravené 1. 1. 2022 o 17:13

Že by první náznak k ústupu z dosud propagovaného - 4x ročně, respektive jedna tečka za druhou. A do zbývajících okének covid pasu je možno natisknout Topolánkovo jsi jednička.


Že by první náznak k ústupu z dosud propagovaného - 4x ročně, respektive jedna tečka za druhou. A do zbývajících okének covid pasu je možno natisknout Topolánkovo jsi jednička.

Vědci vyvíjejí vakcínu s celoživotní účinností proti covidu-19

Jedna dávka je účinná déle než 20 měsíců

Tak mi to nejak nedava smysl nebo si sedim na vedeni ...


[quote="pid:50625, uid:68"]Vědci vyvíjejí vakcínu s celoživotní účinností proti covidu-19[/quote] [quote="pid:50625, uid:68"]Jedna dávka je účinná déle než 20 měsíců[/quote] Tak mi to nejak nedava smysl nebo si sedim na vedeni ...

No v článku píší, že na konci 20 měsíce má subjekt nejvyšší hladinu protilátek, která asi vydrží doživotně. Takže nejvyšší resistence, nabo jak se píše že je účinná vůči nemoci, bude od 20 měsíce po aplikaci. Taky píší, že 20 měsíců je průměrná délka života hlodavců, na kterých to zkoušeli. Takže z toho taky může plynout, že nejvyšší hladinu protilátek, bude mít člověk ke konci života, tak si vyber.


No v článku píší, že na konci 20 měsíce má subjekt nejvyšší hladinu protilátek, která asi vydrží doživotně. Takže nejvyšší resistence, nabo jak se píše že je účinná vůči nemoci, bude od 20 měsíce po aplikaci. Taky píší, že 20 měsíců je průměrná délka života hlodavců, na kterých to zkoušeli. Takže z toho taky může plynout, že nejvyšší hladinu protilátek, bude mít člověk ke konci života, tak si vyber.
Upravené 1. 1. 2022 o 21:02

Takže z toho taky může plynout, že nejvyšší hladinu protilátek, bude mít člověk ke konci života

Konštantne stúpajúca hladina protilátok? Tomu sa doteraz hovorilo alergia, či nie?


[quote="pid:50654, uid:776"]Takže z toho taky může plynout, že nejvyšší hladinu protilátek, bude mít člověk ke konci života[/quote] Konštantne stúpajúca hladina protilátok? Tomu sa doteraz hovorilo alergia, či nie?

tak ale ved virus mutuje a ako chcu vytvorit tomu dozivotnu imunitu, ked ani netusia, ako sa vyvinie? Inak pred rokom vraveli, ze Sputnik V bude fungovat dva roky a teraz uz tiez doporucuju preockovanie aspon Sputnik Light....neviem co si o tom mam mysliet


tak ale ved virus mutuje a ako chcu vytvorit tomu dozivotnu imunitu, ked ani netusia, ako sa vyvinie? Inak pred rokom vraveli, ze Sputnik V bude fungovat dva roky a teraz uz tiez doporucuju preockovanie aspon Sputnik Light....neviem co si o tom mam mysliet

Technologický základ vakcíny Sputnik V.
Video o ruskej vakcíne :


https://youtu.be/EruLE8p5n7o


Technologický základ vakcíny Sputnik V. Video o ruskej vakcíne : https://youtu.be/EruLE8p5n7o
2.29k
16
9
Živá ukážka
Zadajte minimálne 10 znak(y/ov)
UPOZORNENIE: Spomenuli ste používateľov %MENTIONS%, no oni túto správu nevidia a nedostanú oznámenie
Ukladá sa…
Uložené
S vybrat(ou/ými) položk(ou/ami) Zrušiť výber príspevkov Zobraziť vybraté príspevky
Všetky príspevky v tejto téme budú odstránen(é/ý)
Čakajúci koncept… Kliknutím sa vrátite k úpravám
Zahodiť koncept