Hubbleův dalekohled má náhradu. V sobotu byla na oběžnou dráhu vyslána nová observatoř, která bude zkoumat záhadné světy předalekých galaxií.
Na Boží hod vánoční 25.12.2021, úspěšně startovala nová mezinárodní vesmírná mise pod vedením NASA. Nosná raketa Ariane Evropské vesmírné agentury z Guyanského kosmického centra Kourou vynesla do kosmu nový teleskop Jamese Webba.
Nová observatoř, která nahradí Hubbleův vesmírný dalekohled, nese jméno jednoho ze strůjců projektu Apollo, který pomohl Američanům pokořit Měsíc. Na novém dalekohledu, který má být 100krát výkonnější než jeho předchůdce, pracovali inženýři ze Spojených států, Evropské unie i Kanady celých 30 let a stojí neuvěřitelných 10 miliard dolarů (223 miliard korun).
Díky němu astronomové dokážou nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru, kam jsme se ještě nikdy nepodívali – do počátku formování kosmu před 13,5 miliardami let. V té době se formovaly první hvězdy a galaxie. Zařízení má navíc možnost zachycovat infračervené světlo, jež k nám od těch nejvzdálenějších objektů nyní přichází.
Kromě hledání ztracených světů z dob formování prvních hvězd bude teleskop prozkoumávat i atmosféru vzdálených planet, aby vědci zjistili, zda jsou některé z nich vhodné pro život.
Vesmírná observatoř se „usadí“ 1,5 milionu kilometrů daleko od Země, což je téměř pětkrát dál, než je Měsíc. Bude se nacházet v Lagrangeově bodu, kde se vyrovnávají gravitační vlivy Země a Slunce. Cesta tam bude trvat měsíc. Dalších pět měsíců pak potrvají přípravy a testy zařízení, než teleskop začne zkoumat hlubiny vesmíru.
zde a
zde
Vesmírný dalekohled "Webb" vypuštěn do vesmíru
Kosmický dalekohled" James Webb " vzlétl do vesmíru v sobotu s nosnou raketou Ariane 5. Měl by, jak se říká, umožnit nahlédnout do dříve "skrytých částí" vesmíru po týdenní cestě. "Webb" je větší a složitější než jeho předchůdce "Hubble" a stojí téměř devět miliard EUR. Až do začátku nešlo všechno tak, jak mělo.
Raketa Ariane s kosmickým dalekohledem v zavazadlech odstartovala z kosmodromu Kourou ve francouzském zámořském departementu Francouzská Guyana poblíž rovníku v sobotu ve 13: 21 SELČ. Datum zahájení bylo několikrát odloženo. Původně byla naplánována na 18.prosince.
V sobotu před zahájením uvedla Evropská kosmická agentura (ESA) v živém přenosu, že přípravy tentokrát proběhly "extrémně hladce". Počasí na začátku nezpůsobilo žádné problémy. Přesto byla patrná část nervozity.
Webb je primárně určen k průzkumu raného období vesmíru před 13 miliardami let, "krátce" po Velkém třesku. To daleko přesahuje jeho předchůdce "Hubble" ve velikosti a složitosti. Jeho zrcadlo měří 6.50 metrů v průměru a musel být složen, aby se vešly do launcher.
Více než 30 let po startu "Hubble", "James Webb Space Telescope" ("Webb" nebo "JWST" zkracene) by nyní měla také "učinit skryté části našeho vesmíru viditelné",bylo receno v předvečer zahájení. Spolu s americkou kosmickou agenturou (NASA) a Kanadskou kosmickou agenturou (CSA) sleduje ESA tento cíl od poloviny 90.let.
Hubbleův dalekohled má náhradu. V sobotu byla na oběžnou dráhu vyslána nová observatoř, která bude zkoumat záhadné světy předalekých galaxií.
Na Boží hod vánoční 25.12.2021, úspěšně startovala nová mezinárodní vesmírná mise pod vedením NASA. Nosná raketa Ariane Evropské vesmírné agentury z Guyanského kosmického centra Kourou vynesla do kosmu nový teleskop Jamese Webba.
Nová observatoř, která nahradí Hubbleův vesmírný dalekohled, nese jméno jednoho ze strůjců projektu Apollo, který pomohl Američanům pokořit Měsíc. Na novém dalekohledu, který má být 100krát výkonnější než jeho předchůdce, pracovali inženýři ze Spojených států, Evropské unie i Kanady celých 30 let a stojí neuvěřitelných 10 miliard dolarů (223 miliard korun).
Díky němu astronomové dokážou nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru, kam jsme se ještě nikdy nepodívali – do počátku formování kosmu před 13,5 miliardami let. V té době se formovaly první hvězdy a galaxie. Zařízení má navíc možnost zachycovat infračervené světlo, jež k nám od těch nejvzdálenějších objektů nyní přichází.
Kromě hledání ztracených světů z dob formování prvních hvězd bude teleskop prozkoumávat i atmosféru vzdálených planet, aby vědci zjistili, zda jsou některé z nich vhodné pro život.
Vesmírná observatoř se „usadí“ 1,5 milionu kilometrů daleko od Země, což je téměř pětkrát dál, než je Měsíc. Bude se nacházet v Lagrangeově bodu, kde se vyrovnávají gravitační vlivy Země a Slunce. Cesta tam bude trvat měsíc. Dalších pět měsíců pak potrvají přípravy a testy zařízení, než teleskop začne zkoumat hlubiny vesmíru.
[zde](https://cz.sputniknews.com/20211225/nasa-vyslala-do-vesmiru-dalekohled-ktery-se-podiva-do-te-nejhlubsi-historie-naseho-vesmiru-16983254.html) a
[zde](https://orf.at/stories/3241440/)
**Vesmírný dalekohled "Webb" vypuštěn do vesmíru
**Kosmický dalekohled" James Webb " vzlétl do vesmíru v sobotu s nosnou raketou Ariane 5. Měl by, jak se říká, umožnit nahlédnout do dříve "skrytých částí" vesmíru po týdenní cestě. "Webb" je větší a složitější než jeho předchůdce "Hubble" a stojí téměř **devět** miliard EUR. Až do začátku nešlo všechno tak, jak mělo.
Raketa Ariane s kosmickým dalekohledem v zavazadlech odstartovala z kosmodromu Kourou ve francouzském zámořském departementu Francouzská Guyana poblíž rovníku v sobotu ve 13: 21 SELČ. Datum zahájení bylo několikrát odloženo. Původně byla naplánována na 18.prosince.
V sobotu před zahájením uvedla Evropská kosmická agentura (ESA) v živém přenosu, že přípravy tentokrát proběhly "extrémně hladce". Počasí na začátku nezpůsobilo žádné problémy. Přesto byla patrná část nervozity.
Webb je primárně určen k průzkumu raného období vesmíru před 13 miliardami let, "krátce" po Velkém třesku. To daleko přesahuje jeho předchůdce "Hubble" ve velikosti a složitosti. Jeho zrcadlo měří 6.50 metrů v průměru a musel být složen, aby se vešly do launcher.
Více než 30 let po startu "Hubble", "James Webb Space Telescope" ("Webb" nebo "JWST" zkracene) by nyní měla také "učinit skryté části našeho vesmíru viditelné",bylo receno v předvečer zahájení. Spolu s americkou kosmickou agenturou (NASA) a Kanadskou kosmickou agenturou (CSA) sleduje ESA tento cíl od poloviny 90.let.