Na konci týdne pojedu do Moskvy. Vysoký představitel EU navštívil Rusko naposledy před čtyřmi lety. Hlavním účelem mé návštěvy je projednat otázky, které nás zajímají. Týkají se místa a role Ruska v Evropě a obecně jeho zapojení na mezinárodní úrovni.
Vztahy mezi EU a Ruskem se za poslední desetiletí zhoršily a byly poznamenány nedůvěrou po nezákonné anexi Krymu a města Sevastopol Ruskem v roce 2014. Dnes se navzájem vidíme jako nepřátelé a soupeři, ne jako partneři.
Máme vážné neshody ohledně konfliktů v bezprostředním okolí, od Ukrajiny a Běloruska po Libyi a Sýrii. V oblasti lidských práv a základních svobod nenajdeme společný jazyk. Otrava Alexeje Navalného, jeho zatčení a následné odsouzení a zadržení tisíců demonstrantů v posledních dnech jsou bolestivou připomínkou zmenšujícího se prostoru pro opozici, občanskou společnost a nezávislé hlasy v zemi. Kroky Ruska v posledních letech se lišily od jeho povinností jako člena Rady Evropy a jako členského státu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Je třeba si uvědomit, že tyto organizace jsou jádrem spolupráce, míru a bezpečnosti v Evropě.
Potřebujeme čestný dialog s Ruskem o stavu našich vztahů. Poslání diplomacie spočívá právě v dialogu, předávání zpráv a pokusech najít společný jazyk. Diplomacie je velmi důležitá, když se něco pokazí. Naše komunikační kanály musí být vždy otevřené. Když však nebudeme zobrazovat dialog neslyšících, mluvíme více o sobě než o sobě navzájem. Tato situace pouze posiluje nedůvěru a nepomáhá vyrovnat se s výzvami, kterým čelíme.
Musíme si ujasnit, co nás znepokojuje. Zároveň musíme připustit, že jsme velmi úzce spojeni s naším velkým sousedem, a to nejen v historickém či geografickém smyslu. Evropská unie zůstává hlavním obchodním partnerem Ruska a největším zdrojem přímých zahraničních investic. Rusko má největší počet schengenských víz a ruští studenti mají největší prospěch ze studentských výměn Erasmus + mimo EU. Naše vazby zůstávají vzájemné a důležité dodnes.
Proto musíme zaujmout mnohostranný přístup. Tento postoj se odráží v pokynech přijatých EU pro vztahy s Ruskem. Pro mě to bude výchozí bod během mé návštěvy Moskvy. V jejím rámci proběhne selektivní dialog o otázkách, které jsou v zájmu EU, a nebude ignorováno sblížení a podpora ruské občanské společnosti. Je to o věcech, které nelze vyřešit na videokonferenci.
Navzdory tomu všemu existují problémy, na kterých můžeme společně pracovat, a pokud tak učiníme, dosáhneme výsledků. Nejlepším příkladem toho je Společný komplexní akční plán, dohoda s Íránem, který zůstává jedním ze základních kamenů globální struktury pro nešíření jaderných zbraní. Mnoho regionálních krizí těží z vysoké úrovně porozumění a spolupráce mezi EU a Ruskem.
Globální výzvy naší doby vyžadují globální řešení, například pandemii covid-19. Musíme zvýšit, nikoli snížit úroveň spolupráce, transparentnosti a výměny informací. Musíme bojovat proti dezinformacím, které jsou v tomto konkrétním případě obzvláště škodlivé a mohou ohrozit životy lidí. Již vidíme, že Rusko se touto otázkou zabývá.
Chceme prohloubit dialog o výzvách v oblasti klimatu s Ruskem. Očekáváme, že Rusko bude připraveno pracovat na tom, aby byla Glasgowská konference o změně klimatu úspěšná. Pouze pokud využijeme příležitosti pro spravedlivý a spravedlivý přechod pro všechny, můžeme udržovat prosperitu a zachránit planetu.
Nakonec musíme reagovat na nové hrozby a příležitosti v digitálním a kyberprostoru. V nedávné minulosti jsme viděli mnoho kybernetických útoků, které jsou známkou nové konkurence. EU jasně uvedla své plány na řešení mezinárodních sporů v kyberprostoru mírovými prostředky. To však vůbec neznamená, že nebudeme reagovat na agresi. Zavádíme sankce proti těm, kteří se dopustili škodlivých činů, a pokud to bude nutné, neopustíme to.
V souladu s Helsinským závěrečným aktem by stabilita v Evropě měla být postavena na spolupráci, respektování územní celistvosti, svrchovanosti národů, lidských práv a základních svobod. Zahájení dialogu neznamená návrat k současnému stavu. Potřebujeme najít oblasti společného porozumění, abychom postupně obnovili důvěru.
O výsledky své návštěvy se podělím s vedoucími představiteli EU v budoucích strategických debatách o vztazích mezi EU a Ruskem. Ve vztazích s Ruskem je i nadále nezbytné zajistit jednotu a jasnost směru.
V 90. letech jsme snili o jiné Evropě a spolupracovali na řešení globálních problémů. Bohužel v roce 2021 jsou tyto sny v rozporu s realitou. Měli by nás však stále inspirovat a měli bychom se snažit je realizovat.
https://inosmi.ru/politic/20210204/249069177.html
Po Davoském fóru a vystoupení na něm Putina, jede do Ruska vyslanec evropských elit. Ať je rétorika médií po odsouzení Navalného stále protiruská, skutky politiků EU naznačují, že slova Putina byly uslyšeny a Evropa se rozhodla pro dialog.
Bude zajímavé porovnat, co Borrell prohlásí po setkání s Putinem a nakolik se změní rétorika jiných politiků. Zatím jsem v prohlášení Borrella zaregistroval, že některé téze z projevu Putina byly zopakovány.
Na konci týdne pojedu do Moskvy. Vysoký představitel EU navštívil Rusko naposledy před čtyřmi lety. Hlavním účelem mé návštěvy je projednat otázky, které nás zajímají. Týkají se místa a role Ruska v Evropě a obecně jeho zapojení na mezinárodní úrovni.
Vztahy mezi EU a Ruskem se za poslední desetiletí zhoršily a byly poznamenány nedůvěrou po nezákonné anexi Krymu a města Sevastopol Ruskem v roce 2014. Dnes se navzájem vidíme jako nepřátelé a soupeři, ne jako partneři.
Máme vážné neshody ohledně konfliktů v bezprostředním okolí, od Ukrajiny a Běloruska po Libyi a Sýrii. V oblasti lidských práv a základních svobod nenajdeme společný jazyk. Otrava Alexeje Navalného, jeho zatčení a následné odsouzení a zadržení tisíců demonstrantů v posledních dnech jsou bolestivou připomínkou zmenšujícího se prostoru pro opozici, občanskou společnost a nezávislé hlasy v zemi. Kroky Ruska v posledních letech se lišily od jeho povinností jako člena Rady Evropy a jako členského státu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Je třeba si uvědomit, že tyto organizace jsou jádrem spolupráce, míru a bezpečnosti v Evropě.
Potřebujeme čestný dialog s Ruskem o stavu našich vztahů. Poslání diplomacie spočívá právě v dialogu, předávání zpráv a pokusech najít společný jazyk. Diplomacie je velmi důležitá, když se něco pokazí. Naše komunikační kanály musí být vždy otevřené. Když však nebudeme zobrazovat dialog neslyšících, mluvíme více o sobě než o sobě navzájem. Tato situace pouze posiluje nedůvěru a nepomáhá vyrovnat se s výzvami, kterým čelíme.
Musíme si ujasnit, co nás znepokojuje. Zároveň musíme připustit, že jsme velmi úzce spojeni s naším velkým sousedem, a to nejen v historickém či geografickém smyslu. Evropská unie zůstává hlavním obchodním partnerem Ruska a největším zdrojem přímých zahraničních investic. Rusko má největší počet schengenských víz a ruští studenti mají největší prospěch ze studentských výměn Erasmus + mimo EU. Naše vazby zůstávají vzájemné a důležité dodnes.
Proto musíme zaujmout mnohostranný přístup. Tento postoj se odráží v pokynech přijatých EU pro vztahy s Ruskem. Pro mě to bude výchozí bod během mé návštěvy Moskvy. V jejím rámci proběhne selektivní dialog o otázkách, které jsou v zájmu EU, a nebude ignorováno sblížení a podpora ruské občanské společnosti. Je to o věcech, které nelze vyřešit na videokonferenci.
Navzdory tomu všemu existují problémy, na kterých můžeme společně pracovat, a pokud tak učiníme, dosáhneme výsledků. Nejlepším příkladem toho je Společný komplexní akční plán, dohoda s Íránem, který zůstává jedním ze základních kamenů globální struktury pro nešíření jaderných zbraní. Mnoho regionálních krizí těží z vysoké úrovně porozumění a spolupráce mezi EU a Ruskem.
Globální výzvy naší doby vyžadují globální řešení, například pandemii covid-19. Musíme zvýšit, nikoli snížit úroveň spolupráce, transparentnosti a výměny informací. Musíme bojovat proti dezinformacím, které jsou v tomto konkrétním případě obzvláště škodlivé a mohou ohrozit životy lidí. Již vidíme, že Rusko se touto otázkou zabývá.
Chceme prohloubit dialog o výzvách v oblasti klimatu s Ruskem. Očekáváme, že Rusko bude připraveno pracovat na tom, aby byla Glasgowská konference o změně klimatu úspěšná. Pouze pokud využijeme příležitosti pro spravedlivý a spravedlivý přechod pro všechny, můžeme udržovat prosperitu a zachránit planetu.
Nakonec musíme reagovat na nové hrozby a příležitosti v digitálním a kyberprostoru. V nedávné minulosti jsme viděli mnoho kybernetických útoků, které jsou známkou nové konkurence. EU jasně uvedla své plány na řešení mezinárodních sporů v kyberprostoru mírovými prostředky. To však vůbec neznamená, že nebudeme reagovat na agresi. Zavádíme sankce proti těm, kteří se dopustili škodlivých činů, a pokud to bude nutné, neopustíme to.
V souladu s Helsinským závěrečným aktem by stabilita v Evropě měla být postavena na spolupráci, respektování územní celistvosti, svrchovanosti národů, lidských práv a základních svobod. Zahájení dialogu neznamená návrat k současnému stavu. Potřebujeme najít oblasti společného porozumění, abychom postupně obnovili důvěru.
O výsledky své návštěvy se podělím s vedoucími představiteli EU v budoucích strategických debatách o vztazích mezi EU a Ruskem. Ve vztazích s Ruskem je i nadále nezbytné zajistit jednotu a jasnost směru.
V 90. letech jsme snili o jiné Evropě a spolupracovali na řešení globálních problémů. Bohužel v roce 2021 jsou tyto sny v rozporu s realitou. Měli by nás však stále inspirovat a měli bychom se snažit je realizovat.
https://inosmi.ru/politic/20210204/249069177.html
Po Davoském fóru a vystoupení na něm Putina, jede do Ruska vyslanec evropských elit. Ať je rétorika médií po odsouzení Navalného stále protiruská, skutky politiků EU naznačují, že slova Putina byly uslyšeny a Evropa se rozhodla pro dialog.
Bude zajímavé porovnat, co Borrell prohlásí po setkání s Putinem a nakolik se změní rétorika jiných politiků. Zatím jsem v prohlášení Borrella zaregistroval, že některé téze z projevu Putina byly zopakovány.