Co buvoli (zatím) nevědí
=================

Lvi uloví buvoly vždy a výhradně tak, že vystrašené stádo zvířat mnohem větších a silnějších než jsou oni přimějí k útěku - k zanechání "slabých kusů" (většinou mláďat) pozadu, mimo ochranu společenství.
Přitom jim stačí málo - jen v klidu stát na místě a pozorovat, jak smečka "strašných šelem", která je ve skutečnosti zoufalá a hladová, která při neúspěchu v lovu bude zítra již výrazně zesláblá, pozítří začne žrát "slabší kusy" svého druhu a za týden vymře, .. jak ta se snaží donutit je k chaotickému pohybu. Imitováním útoku - využitím jejich strachu o život.
Buvolí stádo, které si to uvědomí, přestane být stádem - nikdo cizí pak už nebude rozhodovat o tom, které mládě přežije, dostane šanci dospět v buvola, který se nemá důvod bát lvů .. a které odvede jako daň - daň svého strachu.

Moj otec je veterinar. Vzdy som ho zatazoval touto otazkou ako dieta. Neslo mi to do tej malej hlavicky a nejde mi to tam doteraz. Akurat ze teraz to uz viem pochopit aspon v risi zvierat...

Omnoho viac otaznikov vyvolava toto spravanie u ludi.

Tak, tak... Ale práve včera som sledoval dokument, kde ukazovali situáciu, keď sa buvolom narodilo mláďa (matka ho v sebe nosí takmer rok, preto je vzácne), a ešte sa len skúšalo postaviť. Levia svorka ho zacítila a prišla si po ľahkú korisť. Asi šesť levov sa pokúsilo vyvolať chaos v stáde buvolov, ale tentokrát sa im to nepodarilo. Buvoli zostali pohromade a mláďatá uprostred stáda. Levy nakoniec odišli.

Obyčajne jeden lev proti jednému osamotenému buvolovi nemá šancu. Jeden buvol sa ubráni, má ostré rohy. Viac levov dokáže samotného dospelého buvola zložiť. Ale v situácii, keď buvol začne ručať o pomoc, tak sa stáva, že stádo mu pribehne na pomoc a odoženie levov.

Ako docela zaujimavy postreh. Co com cital, tak nemat strach dokazu len velmi duchovne vyvinuti ludia. U zvierat by som to skor bral ako agregorialnu zalezitost. Agregor musi vediet o tom, ze niekto v v nom je chory, ze sa trapi. A co ked agregor vyhodnoti, ze je pre trapiaceho sa lepsia volba ukoncit trapenie ako sa trapit dalsi rok dva ? Dajme tomu, ze by byvol vytkol nohu. Bolelo by ho to. Vsade by skupinu\agregor spomaloval. Ovplyvnoval by kazdodenny rytmus agregoru. V tom pripade moze agregor vyhodnotit, ze ten clen je pre agregor samotnym nebezpecenstvom, lebo napriklad pre toho chromeho by nemohli putovat stovky kilometrov pri pravidelnej migracii.
Tiez je otazka, ci agresivita dravcov je umela alebo je potrebna v prirode. A tu sa da pozriet na priklad Yelowstonskeho parku, kde "ochranari" vyzabijali vlky. Po par rokoch zacal park vysychat pretoze vysoka zver nemala prirodzeneho nepriatela, mnozila sa mnozila az spasla vsetko co sa dalo, trava nerastla. Kedz trava nerastla, sirilo sa sucho, odchadzali vtaky co v trave hniezdili, odchadzali mysi, proste biodiverzita sa znizila o 90 %. Potom niekomu mudremu prislo na um vratit vlky do parku. Po par rokoch vlky nastolili v parku rovnovahu, vela cicavcov, vtakov atd sa vratilo na polia a luky. Biodiverzita sa zvysila.
Vsetko ma svoje miesto.
https://www.youtube.com/watch?v=7E8DZYeMMiA

@Ferry V prírode to funguje takto preto, aby aj dravce mali šancu prežiť. Ak by boli byvoly vyspelé a držali pokope, tak by sa narušil potravinový reťazec (čiastočne, pretože levy lovia aj inú zver).
Človek má ale vyvinutejší rozum, a má možnosť vystúpiť zo stádovitosti a svorkovitosti. Zvieratá nemocné jedince nevedia liečiť, človek áno.

Tento Bohumilov príspevok s byvolmi má najväčšiu cenu ako paralela pre ľudský svet.

Čo sa týka toho Yellowstonu, jelene wapiti tam robili najväčšiu škodu tým, že nedali šancu rásť stromom. Všetky malé stromy poobžierali a zničili skôr, než mali šancu z nich vyrásť dospelé stromy. Takže les sa neobnovoval. Dospelé stromy časom odumreli a nič nové nerástlo, krajina degradovala. Tie vlky robili veľkú službu tým, že tie jelene prenasledovali a stále ich udržiavali v pohybe. Nedovolili jeleňom vyžrať jedno miesto až "na kosť".

Cim sa najviac odlisuje clovek od zvierata? Clovek ma Slobodu. Zviera slobodu nema - cely cas je podriadene svojim instinktom.

Alebo inak povedane. Psychika zvierata je jeden program, ktory sa nemeni po cele starocia. Ale clovek taky program nema. Clovek si moze menit programy vo svojej hlave \ psychike ako ON CHCE. Tu vidim spominanu slobodu. Napriklad su ludia co nejedia a ziju. Jednoducho si zmazali program "jest" a telo sa k tomu prisposobilo. Alebo su ludia co chcu prebadat more ... ale napriklad taky nosorozec nikdy taku myslienku mat nebude, nema na to ziaden program a novy si vytvorit nevie.

Rok 2021 je rok buvola.