História
Významové roviny Ruského (Slovanského) jazyka, aneb Ruský jazyk netradičně.

@Rusofil ďakujem za seriál o prastarých predkoch, je to rozhodne zaujímavé.
K tej štvrtej časti len taká poznámka na okraj. U človek nemohla vzniknúť reč sama od seba v tom zmysle, že človek najprv nevedel hovoriť, vydával zvuky, a neskôr sa sám naučil hovoriť. Takto to nefunguje. Ak človek-dieťa v rannom veku nie je vystavený stimulom pre rozvoj reči (alebo uvažovaniu v slovách, napr. u hluchonemých), tak jeho intelekt sa nerozvinie. Deti maugli nemajú s rozprávkovým maugli nič spoločné. Nevedia rozprávať a ich intelekt je na úrovni zvierat. Je to bludný kruh, z ktorého sa sám človek bez pomoci nedostane. Človek buď musel byť buď stvorený s tým, že už vedel hovoriť (Boh prvých ľudí naučil hovoriť, ako to robí každý rodič), alebo ho NIEKTO cudzí hovoriť naučil (rozvinul od mala tento jeho potenciál).

To sa týka aj jazykov. Ak sa skúma štruktúra a algoritmika jazykov, tak vidno, že niektoré jazyky majú rovnaký mechanizmus tvorby slov (gramatiku) a sú odvodené od iných jazykov. Ale sú aj jazyky, ktoré sú gramaticky natoľko odlišné, že v žiadnom prípade nemohli vzniknúť z iných jazykov. Odkiaľ sa vzali tieto cudzie jazyky? Od ľudí celkom iste nie.


Inak niekde som čítal o "Vsejasvetnoj gramote", kde sa hovorí o tom, že na počiatku existoval prvotný jazyk, ktorý bol odvodený od prírody. Ľudia používajúci tento jazyk oveľa lepšie rozumeli prírode a jej javom. Mal to byť prvý celosvetový jazyk. Údajne od stvorenia sveta.


@Rusofil ďakujem za seriál o prastarých predkoch, je to rozhodne zaujímavé. K tej štvrtej časti len taká poznámka na okraj. U človek nemohla vzniknúť reč sama od seba v tom zmysle, že človek najprv nevedel hovoriť, vydával zvuky, a neskôr sa sám naučil hovoriť. Takto to nefunguje. Ak človek-dieťa v rannom veku nie je vystavený stimulom pre rozvoj reči (alebo uvažovaniu v slovách, napr. u hluchonemých), tak jeho intelekt sa nerozvinie. Deti maugli nemajú s rozprávkovým maugli nič spoločné. Nevedia rozprávať a ich intelekt je na úrovni zvierat. Je to bludný kruh, z ktorého sa sám človek bez pomoci nedostane. Človek buď musel byť buď stvorený s tým, že už vedel hovoriť (Boh prvých ľudí naučil hovoriť, ako to robí každý rodič), alebo ho NIEKTO cudzí hovoriť naučil (rozvinul od mala tento jeho potenciál). To sa týka aj jazykov. Ak sa skúma štruktúra a algoritmika jazykov, tak vidno, že niektoré jazyky majú rovnaký mechanizmus tvorby slov (gramatiku) a sú odvodené od iných jazykov. Ale sú aj jazyky, ktoré sú gramaticky natoľko odlišné, že v žiadnom prípade nemohli vzniknúť z iných jazykov. Odkiaľ sa vzali tieto cudzie jazyky? Od ľudí celkom iste nie. Inak niekde som čítal o "Vsejasvetnoj gramote", kde sa hovorí o tom, že na počiatku existoval prvotný jazyk, ktorý bol odvodený od prírody. Ľudia používajúci tento jazyk oveľa lepšie rozumeli prírode a jej javom. Mal to byť prvý celosvetový jazyk. Údajne od stvorenia sveta.

To sa týka aj jazykov. Ak sa skúma štruktúra a algoritmika jazykov, tak vidno, že niektoré jazyky majú rovnaký mechanizmus tvorby slov (gramatiku) a sú odvodené od iných jazykov. Ale sú aj jazyky, ktoré sú gramaticky natoľko odlišné, že v žiadnom prípade nemohli vzniknúť z iných jazykov. Odkiaľ sa vzali tieto cudzie jazyky? Od ľudí celkom iste nie.

Pro toto platí to, co vzkázali ti, kteří poskytují informace, které tady dávám.
Jinak je ještě strašně brzy na nějaké posuzování. To, co jsem sem zatím dal, je jen kapkou v moři. Jdeme od nejjednoduššího ke složitějšímu. Dnes večer, pokud to časově zvládnu dám druhou část čtvrtého dílu, a věřím, že budete možná ohromeni, nebo aspoň dostanete informace, které zatím nebyly nikde prezentovány.


[quote="pid:11152, uid:6"]To sa týka aj jazykov. Ak sa skúma štruktúra a algoritmika jazykov, tak vidno, že niektoré jazyky majú rovnaký mechanizmus tvorby slov (gramatiku) a sú odvodené od iných jazykov. Ale sú aj jazyky, ktoré sú gramaticky natoľko odlišné, že v žiadnom prípade nemohli vzniknúť z iných jazykov. Odkiaľ sa vzali tieto cudzie jazyky? Od ľudí celkom iste nie.[/quote] Pro toto platí to, co vzkázali ti, kteří poskytují informace, které tady dávám. Jinak je ještě strašně brzy na nějaké posuzování. To, co jsem sem zatím dal, je jen kapkou v moři. Jdeme od nejjednoduššího ke složitějšímu. Dnes večer, pokud to časově zvládnu dám druhou část čtvrtého dílu, a věřím, že budete možná ohromeni, nebo aspoň dostanete informace, které zatím nebyly nikde prezentovány.
Upravené 13. 4. 2021 o 17:14

K poslednemu odstavcu o "bohoch". Je dost vela opisov ako primitivne \ jednoduchsie kmene, narody, rasy povazovali za bohov priselcov, ktori disponovali pokrocilou technikou, vedomostami a myslenim. Tjs ked v afrike videli mobil, tak povazovali jeho nositela za boha. Dodnes kdesi v dzungli oslavuju stroskotane lietadla za bozstva.
Takze ak sa zacina hovorit o bohoch a o obetovani zvierat alebo cohokovlek ineho, tak treba zacat uvazovat inak. Vacsinou k takymto javom dochadza pri degradacii spolocenstva, kultury atd ... V minulsoti to bolo viac viditelne, pretoze na zemi zili aj neandrtalci, pitekantropy a ini archantropi. Ano vsetky spomenute vetvy cloveka zili v tom istom casovom ramci. Potvrdzuju to aj vykopavky, kde sa na nejakej urovni nasli lebky a kosti neandrtalca, avsak ovela hlbsie sa nasli kosti a lebky cloveka dnesneho, rozumneho. Tjs neandrtalec je nieco ako zdegenerovany clovek rozumny. Archantropi degradovali desiatky tisic rokov, kym dosiahli formu, ktoru vidime v ucebniciach.
A prave ti neandrtalci, archantropi + ich krizenci s clovekom rozumnym mali stale tendenciu vsetko povazovat za zazrak, chvalit bohov, obetovat zvierata a rastilny.... ano viem, pohania obetovali uz len nekrvave obety, ale to nic nemeni na podstate toho, ze uz neboli spojeni so stvoritelom, netvorili len destruovali. Na pociatku boli vedy a Vedizmus - od slova vediet. Neskor poznanie degradovalo do nabozenstva, jazycnictva, pohanstva az nakoniec sa to dostalo ku krvavym obetam - uplna strata poznania.
Tiez aj pismo ... na zaciatku runy - neuveritelne objemne pismo na opis sveta. Potom staroslovienska bukvica - to je taky odvar. A teraz rusi dostali azbuku co je orezana bukvica a mi sme dostali latinku co je ako pismo suca tak do kosa. Tazke na zaciatku musel byt ten zdroj informacii velmi silny, vela poznania prinasal. A casom poznanie upadalo.


K poslednemu odstavcu o "bohoch". Je dost vela opisov ako primitivne \ jednoduchsie kmene, narody, rasy povazovali za bohov priselcov, ktori disponovali pokrocilou technikou, vedomostami a myslenim. Tjs ked v afrike videli mobil, tak povazovali jeho nositela za boha. Dodnes kdesi v dzungli oslavuju stroskotane lietadla za bozstva. Takze ak sa zacina hovorit o bohoch a o obetovani zvierat alebo cohokovlek ineho, tak treba zacat uvazovat inak. Vacsinou k takymto javom dochadza pri degradacii spolocenstva, kultury atd ... V minulsoti to bolo viac viditelne, pretoze na zemi zili aj neandrtalci, pitekantropy a ini archantropi. Ano vsetky spomenute vetvy cloveka zili v tom istom casovom ramci. Potvrdzuju to aj vykopavky, kde sa na nejakej urovni nasli lebky a kosti neandrtalca, avsak ovela hlbsie sa nasli kosti a lebky cloveka dnesneho, rozumneho. Tjs neandrtalec je nieco ako zdegenerovany clovek rozumny. Archantropi degradovali desiatky tisic rokov, kym dosiahli formu, ktoru vidime v ucebniciach. A prave ti neandrtalci, archantropi + ich krizenci s clovekom rozumnym mali stale tendenciu vsetko povazovat za zazrak, chvalit bohov, obetovat zvierata a rastilny.... ano viem, pohania obetovali uz len nekrvave obety, ale to nic nemeni na podstate toho, ze uz neboli spojeni so stvoritelom, netvorili len destruovali. Na pociatku boli vedy a Vedizmus - od slova vediet. Neskor poznanie degradovalo do nabozenstva, jazycnictva, pohanstva az nakoniec sa to dostalo ku krvavym obetam - uplna strata poznania. Tiez aj pismo ... na zaciatku runy - neuveritelne objemne pismo na opis sveta. Potom staroslovienska bukvica - to je taky odvar. A teraz rusi dostali azbuku co je orezana bukvica a mi sme dostali latinku co je ako pismo suca tak do kosa. Tazke na zaciatku musel byt ten zdroj informacii velmi silny, vela poznania prinasal. A casom poznanie upadalo.

Díl 4. část druhá.
Tartaria, sanskrit, národ
Žreci skládali a posvěcovali pro své Bohy oslavné hymny. Tyto hymny byly tvořeny podle určitých pravidel. Používali pravidla pro určitá písmena, pravidla pro spojování písmen, pravidla pro skládání slov ve větě tj. řádky a také pravidla pro spojení řádků do slok. A každá hymna se skládala z několika takových slok.


Nejsrozumitelnější pojmy označovali začátečnými písmeny jejich starých abeced. Každé další písmeno v abecedě označovalo méně a méně srozumitelnou věc nebo jev. Všechno, co bylo nejméně srozumitelné, nebo tajemné označovali posledními písmeny. Nejčastěji šlo o prameniště a ústí řek. Ti, kteří žili u pramene netušili, jak vypadá řeka na jejím konci a naopak. Celá abeceda představovala všechny úseky toku řeky. Od pramene k jejímu ústí. První čtvrtina abecedy znamenala dobře srozumitelnou zem, další čtvrtina již méně známou vodu, další ještě méně známé jevy ve vzduchu a nakonec oheň. Všechna tajemství znali žreci.


Mimochodem, i když je slovo žrec celkem novým pojmenováním, skládá se z 3 ohnivých písmen, které jsou v poslední části starověké abecedy (x,y,z). Slova „жрец, жертва, жизнь“ (žrec, oběť, život) má souvislost s ohněm. Dnes mají tato písmena v různých abecedách různou formu. Z písmena „x“ vychází slovo „искать“ (hledat), název písmena „y“ „игрек“ znamená písmeno „i“ řecké, a ypsilon označuje „i“ vysoké a veliké tajemné. Poslední písmeno „z“ se jinak čte i jako „om“ omega a označuje taktéž „o“ vysoké a „o“ veliké, tajemné. Omega označovala něco konečné, hraniční a také úplně poslední konec ohně. Do dnešního dne těmito písmeny „x,y,z,“ označujeme to, co musíme hledat a definovat.


Dnes žrece ze starověké minulosti většinou nazývají Řeky. A všechen život starověkých lidí řízený žreci se rozumí, jako život v Starověkém Řecku. Tato praktika se v minulosti brala jako podmíněná, ale historici se najednou rozhodli, že právě v mýtickém Řecku je začátek kulturní civilizace dneška. Mnozí se této teze drží dodnes.


Časem s vývojem lidstva, techniky se význam ohňů stíral, a ohně se pálily jen v některé významné dny. A už jenom z tradice přinášeli nějaké oběti, už jenom proto, aby měli lepší život. Na takových místech své oběti „воскуряли „ (udili). Toto slovo pochází ze slova „кур“, které je zkrácením slova „altrio“ nebo „triovre“ – „trotre“, které označuje zvuk, když se něco o něco tře. Triotro se může číst, jako tiritiri, nebo tartar. Slovo „tartar“ nebo „triovre“ označuje dým z ohně obětování. Označuje také slovo „дымить“ (kouřit) a také černou barvu. Známe také slovní spojení „ není kouře bez ohně“. Druhým způsobem přečtené slovo „oheň“ je „фасфатырь“ – „фосфор „ (fosfor). Od slova „triotro“ pochází slovo „tření“. Práce spojená se založením ohně třením, byla velice zdlouhavá a těžká, proto od slova „triotro“ pochází i slovo „терпение“ (trpělivost), „труд“ (obtížná práce) a také slovo „тренировка“ (cvičení, tréning).


Slovo „triotro“ se může také číst, jako „tliu tliu“ a následně ťu´tu. Od slova „tliu tliu“ pochází slovo tlení, temno, tma a dále také sigara, sigaretta, nebo kuřivo. Jsou to slova společného základu. A nakonec od slova „triovre“ pochází slovo „траур“(smutek), kdy se lidé odívali do černého oblečení, na znak smutku.


Černý kouř z ohně letí s praskáním vzhůru a přitom se rozletují jiskry. Proto starověcí lidé předpokládali, že v momentu, kdy zapadá Slunce, Bohové na východě, daleko za horizontem zapálili velký tajný oheň. Černý kouř z tohoto velkého ohně pokrýval oblohu, obloha černěla a noční hvězdy byly jiskrami z tohoto ohně. Toto se opakovalo každý den. S postupem času se trochu měnil, no hvězdy každou noc zajímaly tutéž polohu. Byl to tajemný kouř. Ráno se kouř pomalu rozptyluje a zůstává jen lehounká „дымка“ (opar). Ráno Bohové uhasínají svůj oheň a na nebi na východě vychází Slunce. No a na západě si lidé mysleli, že při západu Slunce končí „сутки“(den) a začíná následující. Tudíž, západ Slunce dělil „сутки“(den) na dnes a zítra.


Teď odbočíme. Kdysi přes Moskvu přecházel nultý poledník (meridián). Víme, kdo a kdy jej přesunul na místo, kudy přechází dnes. Tímto prohlásili Evropu za osvícenou a Rusko pohroužené do tmy. Částí tohoto Moskovského meridiánu byla moskevská „дорога“, která se jmenuje „Ордынка“ (Ordynka). V dnešní Moskvě tento meridián probíhá přes Bogojavlenskij pereulok, Boľšoj Čerkasskyj pereulok, ulice Rožděstvenka, k Rožděstvenskou a Sretěnskomu (Setkání časů) bulváru. Olympijský prospekt až po VDNCH. „Сретением“ (setkáním časů) se nazývá „встреча времён“ (setkání časů) dnes i zítra. Západ Slunce je takovým setkáním časů. Jinak se mu říká i „Мир“ (Svět) nebo „гора мир“ (vrch Světa). Moskva pro celý Svět stála v bodu západu Slunce tj. Moskva stála na „горе времён“ (na hoře, vrchu věků, nebo časů). Moskva leží na „Горе мира“ (na Vrchu Světa), jinak i na vrcholu Olympu, Mojsejevova hora, nebo Kalvárie, nebo Kulikova hora. A od názvu této hory pochází i název města Moskva, „мир“ (svět) nebo v opačném čtení „Рим“(Řím) a také slovo meridián. Meridián procházel i přes město Čeljabinsk. Moskva byla a také je začátkem i koncem časů. Na nultém meridiánu v Moskvě končilo světlo jednoho dne a začínalo světlo dalšího dne.


Pro lidi v minulosti den nezačínal východem Slunce ale soumrakem.


Nové světlo, začíná ze soumraku, z noční tmy. Tj. z východu do moskevského meridiánu je podmíněně soumrak a noc. A od Moskvy na západ je vše západ Slunce a dále už v nynější Evropě světlo dne. Takže všechen prostor na východ od Moskvy se nachází v soumraku dýmu ohně Bohů v triotrio nebo tartar. Proto se území staré Rusi na východ od Moskvy jmenovalo Moskevská Tartarie. Proto se také jmenovala Nebeskou impérií. Vždyť dým z ohně Bohů zaplňoval právě nebe a právě proto, geograficky nacházející se na území pod Nebeskou Impérií dnešní Čína, jmenovalo Pod nebeskou zemí. Ostatně tento název má Čína dodnes.


Proto se v starých dobách Moskva i její meridián považovala za toho, kdo zastavuje „нашествие тьми“ (invazi tmy), „нашествие тартара“ (invazi tartara) v dalším toto „нашествие“ (invazi) začali vykládat jako „нашествие на Москву татаро монгольского ига“ (invazi tataro mongolů).


Tady bude dobré vysvětlit i původ slova „игo“. Slovo „ночь „ (noc) se dříve psalo písmeno ižica. To se mohlo číst na začátku slova jako písmeno „н“ (n)a nebo písmeno „и“(i). A poslední písmena „чь“se mohla číst jako písmeno „o“. Podle těchto pravidel se může slovo „ночь „(noc) číst, jako „игo“(igo, jho).
Závěrem "tataro mongolské igo", znamená "tma noci, která přišla na Rus z východu".


Do doby, než se poledník přenesl tam, kde je dnes, Slunce nad Moskvou nezapadalo. Dnes se mluví, že nad Velkou Británii Slunce nezapadá. Není to proto, že k VB patří Comonwealth. Ale proto, že má na svém území nultý poledník, kdy nový den začíná soumrakem a tudíž nad ní Slunce nikdy nezapadá.


Pamatujete si na pohádku "Pyšná princezna", jak se tam mluví o Království krále Miroslava a o Půlnočním království? Tak právě to Půlnoční království bylo na západ od Moskevského nultého poledníku.


Je už všeobecně známo, že ruský jazyk je velice podobný sanskritu. Mají množství slov které nejen podobně znějí ale mají i stejný význam. Příklady nebudu dávat, je možné je vyhledat na internetu. Ale pokud by tady byla potřeba, tak není problém to tady vypsat.


Sanskrit se považuje za velice starobylý jazyk. Jsou jím napsány staré védy, nebo Mahabharáta. Možná víte, že při jejím sepsání byl znamenitý Indický mudrc Валшам Паяна. V ruském jazyce známý jako Вещий Баян. V Ruském jazyce jsou dnes spojovacími písmeny ve složených slovech písmena "o" a "e". V sanskritu je takovým spojovacím písmenem písmeno "m". Proto také "Вещий Баян" se na sanskritu píše Bajšam Pajana.


Kdysi i v Ruštině bylo spojovacím písmenem písmeno "m". V starých slovech "татаро монгольское иго" (tataro mongolské igo) je písmeno "m" také spojovací. V tomto výrazu se sešly dva slova "тартар" a "хангол" a slovo "хангол" (changol) označuje "долгий переход" (dlouhý přechod) tak se kdysi říkalo noci, dlouhý přechod.


Takže, tataro mongolské igo se psalo "tartarm changolské igo.


(Tady se musím zastavit s poznámkou. Den se dělil na 12 částí, které neměly stejnou délku. Těmto délkám se říkalo dlouhý přechod např. temná noc a krátký přechod např. ranní opar. To ale patří až do lekcí vzdálených, teď jen na vysvětlení).


Ale zpátky k jazyku. Všichni víme, že existují různé způsoby psaní textu. Zprava nalevo, pak zleva napravo a pak znova zprava nalevo atd.


Pak se může psát jen zprava nalevo a nebo zleva napravo. Tak tedy zleva napravo psali pravou rukou a zprava do leva, levou rukou. Pravá ruka se tehdy nazývala "puras" nebo "pulas", no a levá ruka se nazývala "manus". Odtud pochází slovo manipulace, manipulátor i název čakry manipura. Slovo, které označovalo psaní tj. psát, označovalo psaní výlučně pravou rukou napravo. Levou rukou nepsali, levou rukou "skripeli". "Skripeť" označoval psát levou rukou doleva. V nových odvozených jazycích slovo psát pochází z ruského "скрипеть". (Už víme, odkud pochází příjmení Skripal)


Proto, po Rusky to, co je napsáno pravou rukou z leva doprava se nazývá "правописание" (pravopis). A to, co je napsáno levou rukou a zprava doleva se nazývá "манускрипт" (rukopis). Na dálném východě začali první písmeno "m" psát ležící na boku četli toto písmeno, jako "s". A písmeno "p", přestali číst a psát vůbec. A tak "manuskrit" začali číst a psát, jako "sanskrit." Sanskrit tedy znamená psaní levou rukou na levou stranu.


V dnešní době píšou na levou stranu arabové. A ten kdo píše na levou stranu se nazývá "al skarib" Písmeno "sk" se čte jako "ch" a tak "al skarib" se přečte, jako "al charib" a podle dalších pravidel se "al charib" čte ako "achcharib", od tohoto slova pochází slovo "arab". Arab je tedy člověk, který píše na levou stranu.


No a nakonec návrat ke žrecům, kteří psali oslavné hymny Bohům. Člověk, který uměl "чертить и резать" (dokázal na nějakou osnovu nanášet čáry horizontální a čáry vertikální) se jmenoval "черноризец" (černoryzec), dále vývoj slova pokračoval na "чернарризец", "нарризец", "нар риджец" a dále "нарраджа", "наррада" (narrada, žrec ten, který zapisoval oslavné hymny, texty, pohádky, přísloví atd.). Narrada- žrec zapisoval, dohlížel nad správností textů i v ústním podání pro své následovníky a potomky. Dnes od slova narrada pochází slovo "narativ".
Všichni žrecové narrady se jmenovali NÁROD. Slovo národ je množným číslem slova "narrada" (odtud národní rada). Národ bylo společenství lidí, kteří velice dobře znali svoji zemi, lidi kteří žili na této zemi, jejich tradice. Národem nebyli všichni obyvatelé, jenom "narrady-žrecové". Až po nějaké době začali všechno obyvatelstvo považovat za národ. Takže vězte, že pokud jsou nějaké staré písně, pohádky, texty , hymny, přísloví prohlášeny za národní, znamená to, že byly napsány profesionálem žrecem - narradou, který velice dobře věděl co a jak dělat s textem, podle přísných pravidel. Běžní obyvatelé tyto texty neskládali, toto nebylo jejich prací. Běžné obyvatelstvo tyto texty spíše zkreslovalo tím, že zapomínalo slova, nebo jiným způsobem. Slovo národní, neoznačuje kolektivní tvorbu. Úkolem žrece-narrady bylo sledovat všechny národní díla a při nutnosti zasáhnout svojí autoritou. A ne to, co dnes dělají známí škodiči naší kultury. Kde naše staré národní sakrální texty viz. pohádky předělávají podle svého pokleslého světonázoru.


Takže, co jsme se dnes dozvěděli? Už víme, co byly Tartárie, proč se nazývala Nebeskou Impérií, proč se Číně říká Podnebesná, proč nad VB Slunce nezapadá, kde leželo Půlnoční království, co bylo Tataro mongolské igo, proč se sanskrit jmenuje sanskrit, a co je to národ. Jsem si jistý, že je toho víc, ale to nech posoudí každý z Vás.


**Díl 4. část druhá.** **Tartaria, sanskrit, národ** Žreci skládali a posvěcovali pro své Bohy oslavné hymny. Tyto hymny byly tvořeny podle určitých pravidel. Používali pravidla pro určitá písmena, pravidla pro spojování písmen, pravidla pro skládání slov ve větě tj. řádky a také pravidla pro spojení řádků do slok. A každá hymna se skládala z několika takových slok. Nejsrozumitelnější pojmy označovali začátečnými písmeny jejich starých abeced. Každé další písmeno v abecedě označovalo méně a méně srozumitelnou věc nebo jev. Všechno, co bylo nejméně srozumitelné, nebo tajemné označovali posledními písmeny. Nejčastěji šlo o prameniště a ústí řek. Ti, kteří žili u pramene netušili, jak vypadá řeka na jejím konci a naopak. Celá abeceda představovala všechny úseky toku řeky. Od pramene k jejímu ústí. První čtvrtina abecedy znamenala dobře srozumitelnou zem, další čtvrtina již méně známou vodu, další ještě méně známé jevy ve vzduchu a nakonec oheň. Všechna tajemství znali žreci. Mimochodem, i když je slovo žrec celkem novým pojmenováním, skládá se z 3 ohnivých písmen, které jsou v poslední části starověké abecedy (x,y,z). Slova „жрец, жертва, жизнь“ (žrec, oběť, život) má souvislost s ohněm. Dnes mají tato písmena v různých abecedách různou formu. Z písmena „x“ vychází slovo „искать“ (hledat), název písmena „y“ „игрек“ znamená písmeno „i“ řecké, a ypsilon označuje „i“ vysoké a veliké tajemné. Poslední písmeno „z“ se jinak čte i jako „om“ omega a označuje taktéž „o“ vysoké a „o“ veliké, tajemné. Omega označovala něco konečné, hraniční a také úplně poslední konec ohně. Do dnešního dne těmito písmeny „x,y,z,“ označujeme to, co musíme hledat a definovat. Dnes žrece ze starověké minulosti většinou nazývají Řeky. A všechen život starověkých lidí řízený žreci se rozumí, jako život v Starověkém Řecku. Tato praktika se v minulosti brala jako podmíněná, ale historici se najednou rozhodli, že právě v mýtickém Řecku je začátek kulturní civilizace dneška. Mnozí se této teze drží dodnes. Časem s vývojem lidstva, techniky se význam ohňů stíral, a ohně se pálily jen v některé významné dny. A už jenom z tradice přinášeli nějaké oběti, už jenom proto, aby měli lepší život. Na takových místech své oběti „воскуряли „ (udili). Toto slovo pochází ze slova „кур“, které je zkrácením slova „altrio“ nebo „triovre“ – „trotre“, které označuje zvuk, když se něco o něco tře. Triotro se může číst, jako tiritiri, nebo tartar. Slovo „tartar“ nebo „triovre“ označuje dým z ohně obětování. Označuje také slovo „дымить“ (kouřit) a také černou barvu. Známe také slovní spojení „ není kouře bez ohně“. Druhým způsobem přečtené slovo „oheň“ je „фасфатырь“ – „фосфор „ (fosfor). Od slova „triotro“ pochází slovo „tření“. Práce spojená se založením ohně třením, byla velice zdlouhavá a těžká, proto od slova „triotro“ pochází i slovo „терпение“ (trpělivost), „труд“ (obtížná práce) a také slovo „тренировка“ (cvičení, tréning). Slovo „triotro“ se může také číst, jako „tliu tliu“ a následně ťu´tu. Od slova „tliu tliu“ pochází slovo tlení, temno, tma a dále také sigara, sigaretta, nebo kuřivo. Jsou to slova společného základu. A nakonec od slova „triovre“ pochází slovo „траур“(smutek), kdy se lidé odívali do černého oblečení, na znak smutku. Černý kouř z ohně letí s praskáním vzhůru a přitom se rozletují jiskry. Proto starověcí lidé předpokládali, že v momentu, kdy zapadá Slunce, Bohové na východě, daleko za horizontem zapálili velký tajný oheň. Černý kouř z tohoto velkého ohně pokrýval oblohu, obloha černěla a noční hvězdy byly jiskrami z tohoto ohně. Toto se opakovalo každý den. S postupem času se trochu měnil, no hvězdy každou noc zajímaly tutéž polohu. Byl to tajemný kouř. Ráno se kouř pomalu rozptyluje a zůstává jen lehounká „дымка“ (opar). Ráno Bohové uhasínají svůj oheň a na nebi na východě vychází Slunce. No a na západě si lidé mysleli, že při západu Slunce končí „сутки“(den) a začíná následující. Tudíž, západ Slunce dělil „сутки“(den) na dnes a zítra. Teď odbočíme. Kdysi přes Moskvu přecházel nultý poledník (meridián). Víme, kdo a kdy jej přesunul na místo, kudy přechází dnes. Tímto prohlásili Evropu za osvícenou a Rusko pohroužené do tmy. Částí tohoto Moskovského meridiánu byla moskevská „дорога“, která se jmenuje „Ордынка“ (Ordynka). V dnešní Moskvě tento meridián probíhá přes Bogojavlenskij pereulok, Boľšoj Čerkasskyj pereulok, ulice Rožděstvenka, k Rožděstvenskou a Sretěnskomu (Setkání časů) bulváru. Olympijský prospekt až po VDNCH. „Сретением“ (setkáním časů) se nazývá „встреча времён“ (setkání časů) dnes i zítra. Západ Slunce je takovým setkáním časů. Jinak se mu říká i „Мир“ (Svět) nebo „гора мир“ (vrch Světa). Moskva pro celý Svět stála v bodu západu Slunce tj. Moskva stála na „горе времён“ (na hoře, vrchu věků, nebo časů). Moskva leží na „Горе мира“ (na Vrchu Světa), jinak i na vrcholu Olympu, Mojsejevova hora, nebo Kalvárie, nebo Kulikova hora. A od názvu této hory pochází i název města Moskva, „мир“ (svět) nebo v opačném čtení „Рим“(Řím) a také slovo meridián. Meridián procházel i přes město Čeljabinsk. Moskva byla a také je začátkem i koncem časů. Na nultém meridiánu v Moskvě končilo světlo jednoho dne a začínalo světlo dalšího dne. Pro lidi v minulosti den nezačínal východem Slunce ale soumrakem. Nové světlo, začíná ze soumraku, z noční tmy. Tj. z východu do moskevského meridiánu je podmíněně soumrak a noc. A od Moskvy na západ je vše západ Slunce a dále už v nynější Evropě světlo dne. Takže všechen prostor na východ od Moskvy se nachází v soumraku dýmu ohně Bohů v triotrio nebo tartar. Proto se území staré Rusi na východ od Moskvy jmenovalo Moskevská Tartarie. Proto se také jmenovala Nebeskou impérií. Vždyť dým z ohně Bohů zaplňoval právě nebe a právě proto, geograficky nacházející se na území pod Nebeskou Impérií dnešní Čína, jmenovalo Pod nebeskou zemí. Ostatně tento název má Čína dodnes. Proto se v starých dobách Moskva i její meridián považovala za toho, kdo zastavuje „нашествие тьми“ (invazi tmy), „нашествие тартара“ (invazi tartara) v dalším toto „нашествие“ (invazi) začali vykládat jako „нашествие на Москву татаро монгольского ига“ (invazi tataro mongolů). Tady bude dobré vysvětlit i původ slova „игo“. Slovo „ночь „ (noc) se dříve psalo písmeno ižica. To se mohlo číst na začátku slova jako písmeno „н“ (n)a nebo písmeno „и“(i). A poslední písmena „чь“se mohla číst jako písmeno „o“. Podle těchto pravidel se může slovo „ночь „(noc) číst, jako „игo“(igo, jho). Závěrem "tataro mongolské igo", znamená "tma noci, která přišla na Rus z východu". Do doby, než se poledník přenesl tam, kde je dnes, Slunce nad Moskvou nezapadalo. Dnes se mluví, že nad Velkou Británii Slunce nezapadá. Není to proto, že k VB patří Comonwealth. Ale proto, že má na svém území nultý poledník, kdy nový den začíná soumrakem a tudíž nad ní Slunce nikdy nezapadá. Pamatujete si na pohádku "Pyšná princezna", jak se tam mluví o Království krále Miroslava a o Půlnočním království? Tak právě to Půlnoční království bylo na západ od Moskevského nultého poledníku. Je už všeobecně známo, že ruský jazyk je velice podobný sanskritu. Mají množství slov které nejen podobně znějí ale mají i stejný význam. Příklady nebudu dávat, je možné je vyhledat na internetu. Ale pokud by tady byla potřeba, tak není problém to tady vypsat. Sanskrit se považuje za velice starobylý jazyk. Jsou jím napsány staré védy, nebo Mahabharáta. Možná víte, že při jejím sepsání byl znamenitý Indický mudrc Валшам Паяна. V ruském jazyce známý jako Вещий Баян. V Ruském jazyce jsou dnes spojovacími písmeny ve složených slovech písmena "o" a "e". V sanskritu je takovým spojovacím písmenem písmeno "m". Proto také "Вещий Баян" se na sanskritu píše Bajšam Pajana. Kdysi i v Ruštině bylo spojovacím písmenem písmeno "m". V starých slovech "татаро монгольское иго" (tataro mongolské igo) je písmeno "m" také spojovací. V tomto výrazu se sešly dva slova "тартар" a "хангол" a slovo "хангол" (changol) označuje "долгий переход" (dlouhý přechod) tak se kdysi říkalo noci, dlouhý přechod. Takže, tataro mongolské igo se psalo "tartarm changolské igo. (Tady se musím zastavit s poznámkou. Den se dělil na 12 částí, které neměly stejnou délku. Těmto délkám se říkalo dlouhý přechod např. temná noc a krátký přechod např. ranní opar. To ale patří až do lekcí vzdálených, teď jen na vysvětlení). Ale zpátky k jazyku. Všichni víme, že existují různé způsoby psaní textu. Zprava nalevo, pak zleva napravo a pak znova zprava nalevo atd. Pak se může psát jen zprava nalevo a nebo zleva napravo. Tak tedy zleva napravo psali pravou rukou a zprava do leva, levou rukou. Pravá ruka se tehdy nazývala "puras" nebo "pulas", no a levá ruka se nazývala "manus". Odtud pochází slovo manipulace, manipulátor i název čakry manipura. Slovo, které označovalo psaní tj. psát, označovalo psaní výlučně pravou rukou napravo. Levou rukou nepsali, levou rukou "skripeli". "Skripeť" označoval psát levou rukou doleva. V nových odvozených jazycích slovo psát pochází z ruského "скрипеть". (Už víme, odkud pochází příjmení Skripal) Proto, po Rusky to, co je napsáno pravou rukou z leva doprava se nazývá "правописание" (pravopis). A to, co je napsáno levou rukou a zprava doleva se nazývá "манускрипт" (rukopis). Na dálném východě začali první písmeno "m" psát ležící na boku četli toto písmeno, jako "s". A písmeno "p", přestali číst a psát vůbec. A tak "manuskrit" začali číst a psát, jako "sanskrit." Sanskrit tedy znamená psaní levou rukou na levou stranu. V dnešní době píšou na levou stranu arabové. A ten kdo píše na levou stranu se nazývá "al skarib" Písmeno "sk" se čte jako "ch" a tak "al skarib" se přečte, jako "al charib" a podle dalších pravidel se "al charib" čte ako "achcharib", od tohoto slova pochází slovo "arab". Arab je tedy člověk, který píše na levou stranu. No a nakonec návrat ke žrecům, kteří psali oslavné hymny Bohům. Člověk, který uměl "чертить и резать" (dokázal na nějakou osnovu nanášet čáry horizontální a čáry vertikální) se jmenoval "черноризец" (černoryzec), dále vývoj slova pokračoval na "чернарризец", "нарризец", "нар риджец" a dále "нарраджа", "наррада" (narrada, žrec ten, který zapisoval oslavné hymny, texty, pohádky, přísloví atd.). Narrada- žrec zapisoval, dohlížel nad správností textů i v ústním podání pro své následovníky a potomky. Dnes od slova narrada pochází slovo "narativ". Všichni žrecové narrady se jmenovali NÁROD. Slovo národ je množným číslem slova "narrada" (odtud národní rada). Národ bylo společenství lidí, kteří velice dobře znali svoji zemi, lidi kteří žili na této zemi, jejich tradice. Národem nebyli všichni obyvatelé, jenom "narrady-žrecové". Až po nějaké době začali všechno obyvatelstvo považovat za národ. Takže vězte, že pokud jsou nějaké staré písně, pohádky, texty , hymny, přísloví prohlášeny za národní, znamená to, že byly napsány profesionálem žrecem - narradou, který velice dobře věděl co a jak dělat s textem, podle přísných pravidel. Běžní obyvatelé tyto texty neskládali, toto nebylo jejich prací. Běžné obyvatelstvo tyto texty spíše zkreslovalo tím, že zapomínalo slova, nebo jiným způsobem. Slovo národní, neoznačuje kolektivní tvorbu. Úkolem žrece-narrady bylo sledovat všechny národní díla a při nutnosti zasáhnout svojí autoritou. A ne to, co dnes dělají známí škodiči naší kultury. Kde naše staré národní sakrální texty viz. pohádky předělávají podle svého pokleslého světonázoru. Takže, co jsme se dnes dozvěděli? Už víme, co byly Tartárie, proč se nazývala Nebeskou Impérií, proč se Číně říká Podnebesná, proč nad VB Slunce nezapadá, kde leželo Půlnoční království, co bylo Tataro mongolské igo, proč se sanskrit jmenuje sanskrit, a co je to národ. Jsem si jistý, že je toho víc, ale to nech posoudí každý z Vás.
Upravené 13. 4. 2021 o 20:40

Karimov, Ruský etnograf, vysvetľuje slovo Ra ako slnko.

Ano, to je pravda, z toho pramení i ruské "ура" a naše "hurá", ale rozhodně neplatí, že vše, kde se nachází slabika "Ra" má souvis se Sluncem, nebo Bohem.

“RA” znamená “záření”.
Mezi “urá” a “hurá” je jemný, ale podstatný rozdíl. Ne nadarmo byla Rusům odebrána hláska “h”.


[quote="pid:10802, uid:256"]Karimov, Ruský etnograf, vysvetľuje slovo Ra ako slnko.[/quote] [quote="pid:10806, uid:312"]Ano, to je pravda, z toho pramení i ruské "ура" a naše "hurá", ale rozhodně neplatí, že vše, kde se nachází slabika "Ra" má souvis se Sluncem, nebo Bohem.[/quote] “RA” znamená “záření”. Mezi “urá” a “hurá” je jemný, ale podstatný rozdíl. Ne nadarmo byla Rusům odebrána hláska “h”.

Karimov, Ruský etnograf,

Tento etnograf pracuje podle německé metodiky, závěry prací interpretuje podle německého vzoru atd. Je sice Russkij, ale pracuje německým způsobem.
Hned na začátku jsem upozorňoval, že toto je Ruský způsob metodologie, poznání a prezentace. Je načase aby se Ruský jazyk učil Ruským způsobem. Mimochodem, lidé, kteří tento program uvedli do života, jsou členy Geografické společnosti, pod záštitou prezidenta Putina. Jistě ti zůstala vzpomínka z návštěvy této společnosti Putinem, kdy se zajímal právě o Tartarii.


[quote="pid:10802, uid:256"]Karimov, Ruský etnograf,[/quote] Tento etnograf pracuje podle německé metodiky, závěry prací interpretuje podle německého vzoru atd. Je sice Russkij, ale pracuje německým způsobem. Hned na začátku jsem upozorňoval, že toto je **Ruský způsob** metodologie, poznání a prezentace. Je načase aby se Ruský jazyk učil Ruským způsobem. Mimochodem, lidé, kteří tento program uvedli do života, jsou členy Geografické společnosti, pod záštitou prezidenta Putina. Jistě ti zůstala vzpomínka z návštěvy této společnosti Putinem, kdy se zajímal právě o Tartarii.
Upravené 13. 4. 2021 o 21:03

jazyk

@Rusofil ty si jazykovedec? Prípadne akými jazykmi sa zaoberáš?

[quote="pid:11234, uid:312"]jazyk[/quote] @Rusofil ty si jazykovedec? Prípadne akými jazykmi sa zaoberáš?

ty si jazykovedec

Ne, jsem jen člověk, kterého zajímají skutečné dějiny. A ne historie ala Stonehenge.


[quote="pid:11240, uid:176"]ty si jazykovedec[/quote] Ne, jsem jen člověk, kterého zajímají skutečné dějiny. A ne historie ala Stonehenge.

Ne, jsem jen člověk, kterého zajímají skutečné dějiny.

Takže přece jen jazykovědec. Za to se nemusíš stydět.
:-)


[quote="pid:11255, uid:312"]Ne, jsem jen člověk, kterého zajímají skutečné dějiny.[/quote] Takže přece jen jazykovědec. Za to se nemusíš stydět. :-)

Biely Váh pramení severnejšie, na južnej strane Kriváňa (Vysoké Tatry). Steká na juh, a potom to stočí na západ. Čierny Váh pramení južnejšie, na svahu Kráľovej hole (Nízke Tatry). Steká na sever, a potom to stočí na západ. Pri Kráľovej Lehote sa zlievajú do Váhu.
Biela a čierna poloha prameňov by teda sedela...


Mozno nepodstatna vsuvka, ale kedysi som cital hydrologicky clanok o Vahu a jeho pramenoch.
Bola tam poznamka o tom, ze z hydrologickeho hladiska sa nevlieva nam znama Orava do Vahu (pri Kralovanoch) ale naopak, Vah sa vlieva do Oravy. V mieste stretu je Orava mohutnejsia aj opticky. A vody Vahu sa rozplynu vo vodach Oravy a nie naopak. Navyse je dlzka toku Oravy pred miestom stretu s Vahom dlhsia nez dlzka Vahu pred danym miestom. Orava ma tiez dva pramene: Bielu Oravu (prameni v slovenskej casti Oravy pri Oravskej Lesnej) a Ciernu Oravu prameniacu v dnesnom Polsku, ale stale na historickom uzemi Oravy.
Napada mi, ci sa niekedy cela rieka Vah od Kralovian nemohla volat Orava? Ale nemam k tomu ziaden dalsi dovod takto rozmyslat. Len ten hydrologicky.


Oprava: informacia o mohutnosti Oravy (prietoku) nebola pravdiva. Ospravedlnujem sa. Dlzky nad sutokom po pramen ale platia v prospech Oravy a su i hydrologicky vyznamne.
https://myorava.sme.sk/c/20620788/preco-tecie-povazim-vah-a-nie-orava.html


Zaujimava je i diskusia k clanku:


"Lebo Maria Terezia
Pocas jej vlady, bol vykonany rozsiahly kartograficky prieskum monarchie. Ked dorazili k ziline, bola 1 polovica mája. Vtedy sa topili snehy tatranské a orava uz bola zelena. Preto v tom čase bol váh opticky väčší a tak to aj zaznamenali. Preto povazie..."


"Hlavny tok
Dlzka toku sa urcuje az od najvzdialenejsieho pramena, takze napr. Vahu nie od sutoku v Kralovej Lehote, ale od pramena Cierneho Vahu pod Kralovou holou. Pre hydrologov je dlzka toku dolezitejsi faktor na urcenie hlavneho toku, nez prietok. Este dolezitejsia je plocha povodia po sutok. A i tak existuju vynimky a anomalie, ked sa historicky uplatni nazov mensieho toku, typicky priklad je sutok Vltavy a Labe."


[quote="pid:10798, uid:178"]Biely Váh pramení severnejšie, na južnej strane Kriváňa (Vysoké Tatry). Steká na juh, a potom to stočí na západ. Čierny Váh pramení južnejšie, na svahu Kráľovej hole (Nízke Tatry). Steká na sever, a potom to stočí na západ. Pri Kráľovej Lehote sa zlievajú do Váhu. Biela a čierna poloha prameňov by teda sedela...[/quote] Mozno nepodstatna vsuvka, ale kedysi som cital hydrologicky clanok o Vahu a jeho pramenoch. Bola tam poznamka o tom, ze z hydrologickeho hladiska sa nevlieva nam znama Orava do Vahu (pri Kralovanoch) ale naopak, Vah sa vlieva do Oravy. V mieste stretu je Orava mohutnejsia aj opticky. A vody Vahu sa rozplynu vo vodach Oravy a nie naopak. Navyse je dlzka toku Oravy pred miestom stretu s Vahom dlhsia nez dlzka Vahu pred danym miestom. Orava ma tiez dva pramene: Bielu Oravu (prameni v slovenskej casti Oravy pri Oravskej Lesnej) a Ciernu Oravu prameniacu v dnesnom Polsku, ale stale na historickom uzemi Oravy. Napada mi, ci sa niekedy cela rieka Vah od Kralovian nemohla volat Orava? Ale nemam k tomu ziaden dalsi dovod takto rozmyslat. Len ten hydrologicky. Oprava: informacia o mohutnosti Oravy (prietoku) nebola pravdiva. Ospravedlnujem sa. Dlzky nad sutokom po pramen ale platia v prospech Oravy a su i hydrologicky vyznamne. https://myorava.sme.sk/c/20620788/preco-tecie-povazim-vah-a-nie-orava.html Zaujimava je i diskusia k clanku: "Lebo Maria Terezia Pocas jej vlady, bol vykonany rozsiahly kartograficky prieskum monarchie. Ked dorazili k ziline, bola 1 polovica mája. Vtedy sa topili snehy tatranské a orava uz bola zelena. Preto v tom čase bol váh opticky väčší a tak to aj zaznamenali. Preto povazie..." "Hlavny tok Dlzka toku sa urcuje az od najvzdialenejsieho pramena, takze napr. Vahu nie od sutoku v Kralovej Lehote, ale od pramena Cierneho Vahu pod Kralovou holou. Pre hydrologov je dlzka toku dolezitejsi faktor na urcenie hlavneho toku, nez prietok. Este dolezitejsia je plocha povodia po sutok. A i tak existuju vynimky a anomalie, ked sa historicky uplatni nazov mensieho toku, typicky priklad je sutok Vltavy a Labe."
Upravené 17. 4. 2021 o 09:45

@Rusofil ďakujeme za zvesti a rozširovanie obzorov. Čakáme pokračovanie.

Dovolím si pripojiť malú súvislosť k:

členy Geografické společnosti


Prezident Ruskej geografickej spoločnosti - Sergej Kužugetovič Šojgu


Predseda správnej rady RGS - Vladimír Vladimírovič Putin


@Rusofil ďakujeme za zvesti a rozširovanie obzorov. Čakáme pokračovanie. Dovolím si pripojiť malú súvislosť k: [quote="pid:11234, uid:312"]členy Geografické společnosti[/quote] Prezident Ruskej geografickej spoločnosti - Sergej Kužugetovič Šojgu Predseda správnej rady RGS - Vladimír Vladimírovič Putin

Dobrý večer , chcem sa spýtať či niekto poznáte knihu / knihy o tomto , nejaké kde je toto všetko prípadne viac pekne pokope.
Ďakujem.


Dobrý večer , chcem sa spýtať či niekto poznáte knihu / knihy o tomto , nejaké kde je toto všetko prípadne viac pekne pokope. Ďakujem.

toto všetko prípadne viac pekne pokope.

Je záměr napsat knihu, ale zatím to nikde pohromadě není.


Já teď připravuji obsáhlejší článek (kompilaci od stejného zdroje) o tom, kdo psal Ruskou (Slovanskou) historii. Jde to pomalu, ale pracuji na tom. Teď jsem hodně pracovně vytížen a také zahrada. Ale myslím, o víkendu se objeví další část. Zase se tam objeví fakta všeobecně neznámá.


[quote="pid:13619, uid:324"]toto všetko prípadne viac pekne pokope.[/quote] Je záměr napsat knihu, ale zatím to nikde pohromadě není. Já teď připravuji obsáhlejší článek (kompilaci od stejného zdroje) o tom, kdo psal Ruskou (Slovanskou) historii. Jde to pomalu, ale pracuji na tom. Teď jsem hodně pracovně vytížen a také zahrada. Ale myslím, o víkendu se objeví další část. Zase se tam objeví fakta všeobecně neznámá.
Upravené 28. 4. 2021 o 07:59

na zaciatku runy


kde by o tomto bolo napísané viac, prosím. zaujíma ma to smile. Ďakujem


[quote="pid:11194, uid:106"]na zaciatku runy[/quote] kde by o tomto bolo napísané viac, prosím. zaujíma ma to :). Ďakujem

Díl 5. Geografie a symbol míru.


V dnešním díle se budu věnovat upřesnění dílu o geografii a řekách. Čím víc se vnořujeme do poznání ruského jazyka, geografie a historie, tím víc se objevuje bílých míst a problémů s vědou, která je výmyslem Němců.
Nejdříve je ale potřeba podívat se na samotné slovo "problém". Slovo problém (проблема) znamená " oblaky, mračná". Slovo problém a oblak je jedno a totéž, oblak je jen další pojmenování slova "problém". Nemyslí se vůbec nějaký přenesený význam, ale v přímém významu.
Zkuste si to slovo "problém" (проблема) říct pomalu a zamyslet se nad ním. Slovo "problém" evokuje něco bílé na modrém nebi, nějaký bílý flek, který tu modrou oblohu "kazí" svojí bílou barvou. Když mluvíme o problémech tak mluvíme asi tak: mám problémů nad hlavu, problémy mi visí nad hlavou, mám mraky problémů, mám moře problému, problémy na nás mohou tlačit, mohou uletět, mohou se rozplynout, mohou se samy vyřešit, určitě najdete i další výrazy, které budou mít nějakou spojitost s oblaky a jejich pohybem. Tudíž, pokaždé, když mluvíme o problémech mluvíme vlastně o oblacích. No v dnešní době si to již neuvědomujeme. Ve všech jazycích je problém problémem, a oblaky jsou výlučně oblaky.
Encyklopedie, slovníky, etymologické slovníky, považují tato slova za různá s různým významem. Tak zapomínáme význam těch nejprostších věcí. Tak, jak si nepamatujeme například, že slovo "zmije" pochází ze slova "žmija" (жмия-жать-жмёт-сжимать...) Zmije se ještě jinak nazývala "шипила". Odtud slovo "šeptat". Kohout (петух) se také jinak jmenuje "варихан".
Také si již nepamatujeme, že levá ruka ženy se jmenuje kolébka (колыбель) a dětská kolébka, se kolébkou nazvala jen v přeneseném významu, jako dočasná ruka kojící matky.
A nebo, "pocítit půdu pod nohami" (почву под ногами) znamená pocítit, že se pod nohami objevilo dno. Postavit se na tvrdé dno. To dno pod vodou, na které se postavíme, když například plaveme. Tak vězte, že půda a dno (почва и дно) znamená jen různý název jednoho a téhož. Slovo "dno" znamená "půdu pod tekutinou" (почва под жидова). Slovo půda (počva - почва) je zkrácením slova "поччва" (poččva). Odtud nám známe slovo "čvachtat se". A slovo "поччва" (poččva), je zkrácením поччва под жидова tj půda (dno) pod vodou. Slova půda a dno známe, ale to, že označují jedno a totéž, ne.
Tady to bude zajímat hlavně naše Slovenské čtenáře. Když jsem byl na dovolené na Slovensku, projížděl jsem vesnicí Podčičva. Po dnešním dílu je již jednoduché domyslet si, co název této vesnice znamená. A sice, půda pod nohami, nebo dno.
Ale zpátky ke geografii. V jednom z předchozích dílů jsme si řekli, že z Valdajské vrchoviny tečou tři velké černé řeky Volga, Don, Dněpr) na jih a jedna bílá (Západní Dvina) na sever. Když si to nakreslíte na papír a pak ten papír převrátíte vzhůru nohama uvidíte písmeno "psí". Do dnešní doby se uvádí, že ruská azbuka vznikla z řecké abecedy. Tvrdit, že to bylo naopak, že řecká abeceda vznikla z ruské (staroslovanské) azbuky se považuje za nevědecké. A tvrdí se, že Starověké Řecko je mnohem starší, než Stará Rus. Tak vězte, že staří Slované zapisovali své texty a běžně používali i písmeno "psí". Odkud pochází jsme si právě vysvětlili.
Písmeno "psí" bylo písmenem složeným. Z tohoto písmene začíná množství slov, které neznějí rusky, jako psychika, psychologie, psychiatrie. Rusky se v současnosti písmeno "psí" čte jako "ду" (du). Takže neruské slovo "psych" se čte jako "duchša" a nebo zkráceně "duša" (duše). Písmenem "psí" dříve označovali slova pro duševní nerovnováhu, frustraci, nedorozumění a také nebezpečí, neočekávaný zvrat a pod.
Jestli číst runu (která vypadá jako písmeno psí), staré runické abecedy, tak ta se čte, jako "algiz" a symbolizuje strom, nebo jeho větve, nebo jelena, nebo losa s parožím. A to také značí, že musí umět čelit nepříznivým přírodním podmínkám, nebo velké dravé zvěři a pod. Znak "algiz" znamená připravenost ke všem možným hrozbám. Jestliže tuto runu převrátíme vzhůru nohama, bude mít tato runa, obrácený význam. Bude se také číst z opačné strany, jako "zigla" nebo "ziga" a bude označovat zvuk "z".
Runa "algiz" má vztah ke všemu mužskému např. vůle, odpor, stabilitu a převrácená runa "zigla" symbolizuje kořeny světového (mírového) stromu, které vcházejí do země, do světa mrtvých. A vše, co má vztah k Zemi, má vztah k ženské přirozenosti. S tou je spojeno tajemství, trpělivost, klid, sebeovládání a samozřejmě mír. Proto, toto je základem všech symbolů pro klid a mír. Pokud tuto runu, nebo písmeno psí uzavřeme do kruhu, dostaneme symbol "pacific" mír. Všichni pacifisté znají tento symbol, používají jej na svých demonstracích, pochodech, nebo na oblečení. Slovo "pacific" pochází ze zkráceného slova, které se u Slovanů psalo trochu jinak. To slovo bylo "mír".





Putin a oblaka, poslechněte co říká 0:27
https://www.youtube.com/watch?v=2FYVPCcV58c&ab_channel=%D0%A2%D0%B5%D0%BB%D0%B5%D0%BA%D0%B0%D0%BD%D0%B0%D0%BB%D0%97%D0%B2%D0%B5%D0%B7%D0%B4%D0%B0


PS: slibovaný díl o historii bude pro jeho rozsáhlost později.


Díl 5. Geografie a symbol míru. V dnešním díle se budu věnovat upřesnění dílu o geografii a řekách. Čím víc se vnořujeme do poznání ruského jazyka, geografie a historie, tím víc se objevuje bílých míst a problémů s vědou, která je výmyslem Němců. Nejdříve je ale potřeba podívat se na samotné slovo "problém". Slovo problém (проблема) znamená " oblaky, mračná". Slovo problém a oblak je jedno a totéž, oblak je jen další pojmenování slova "problém". Nemyslí se vůbec nějaký přenesený význam, ale v přímém významu. Zkuste si to slovo "problém" (проблема) říct pomalu a zamyslet se nad ním. Slovo "problém" evokuje něco bílé na modrém nebi, nějaký bílý flek, který tu modrou oblohu "kazí" svojí bílou barvou. Když mluvíme o problémech tak mluvíme asi tak: mám problémů nad hlavu, problémy mi visí nad hlavou, mám mraky problémů, mám moře problému, problémy na nás mohou tlačit, mohou uletět, mohou se rozplynout, mohou se samy vyřešit, určitě najdete i další výrazy, které budou mít nějakou spojitost s oblaky a jejich pohybem. Tudíž, pokaždé, když mluvíme o problémech mluvíme vlastně o oblacích. No v dnešní době si to již neuvědomujeme. Ve všech jazycích je problém problémem, a oblaky jsou výlučně oblaky. Encyklopedie, slovníky, etymologické slovníky, považují tato slova za různá s různým významem. Tak zapomínáme význam těch nejprostších věcí. Tak, jak si nepamatujeme například, že slovo "zmije" pochází ze slova "žmija" (жмия-жать-жмёт-сжимать...) Zmije se ještě jinak nazývala "шипила". Odtud slovo "šeptat". Kohout (петух) se také jinak jmenuje "варихан". Také si již nepamatujeme, že levá ruka ženy se jmenuje kolébka (колыбель) a dětská kolébka, se kolébkou nazvala jen v přeneseném významu, jako dočasná ruka kojící matky. A nebo, "pocítit půdu pod nohami" (почву под ногами) znamená pocítit, že se pod nohami objevilo dno. Postavit se na tvrdé dno. To dno pod vodou, na které se postavíme, když například plaveme. Tak vězte, že půda a dno (почва и дно) znamená jen různý název jednoho a téhož. Slovo "dno" znamená "půdu pod tekutinou" (почва под жидова). Slovo půda (počva - почва) je zkrácením slova "поччва" (poččva). Odtud nám známe slovo "čvachtat se". A slovo "поччва" (poččva), je zkrácením поччва под жидова tj půda (dno) pod vodou. Slova půda a dno známe, ale to, že označují jedno a totéž, ne. Tady to bude zajímat hlavně naše Slovenské čtenáře. Když jsem byl na dovolené na Slovensku, projížděl jsem vesnicí Podčičva. Po dnešním dílu je již jednoduché domyslet si, co název této vesnice znamená. A sice, půda pod nohami, nebo dno. Ale zpátky ke geografii. V jednom z předchozích dílů jsme si řekli, že z Valdajské vrchoviny tečou tři velké černé řeky Volga, Don, Dněpr) na jih a jedna bílá (Západní Dvina) na sever. Když si to nakreslíte na papír a pak ten papír převrátíte vzhůru nohama uvidíte písmeno "psí". Do dnešní doby se uvádí, že ruská azbuka vznikla z řecké abecedy. Tvrdit, že to bylo naopak, že řecká abeceda vznikla z ruské (staroslovanské) azbuky se považuje za nevědecké. A tvrdí se, že Starověké Řecko je mnohem starší, než Stará Rus. Tak vězte, že staří Slované zapisovali své texty a běžně používali i písmeno "psí". Odkud pochází jsme si právě vysvětlili. Písmeno "psí" bylo písmenem složeným. Z tohoto písmene začíná množství slov, které neznějí rusky, jako psychika, psychologie, psychiatrie. Rusky se v současnosti písmeno "psí" čte jako "ду" (du). Takže neruské slovo "psych" se čte jako "duchša" a nebo zkráceně "duša" (duše). Písmenem "psí" dříve označovali slova pro duševní nerovnováhu, frustraci, nedorozumění a také nebezpečí, neočekávaný zvrat a pod. Jestli číst runu (která vypadá jako písmeno psí), staré runické abecedy, tak ta se čte, jako "algiz" a symbolizuje strom, nebo jeho větve, nebo jelena, nebo losa s parožím. A to také značí, že musí umět čelit nepříznivým přírodním podmínkám, nebo velké dravé zvěři a pod. Znak "algiz" znamená připravenost ke všem možným hrozbám. Jestliže tuto runu převrátíme vzhůru nohama, bude mít tato runa, obrácený význam. Bude se také číst z opačné strany, jako "zigla" nebo "ziga" a bude označovat zvuk "z". Runa "algiz" má vztah ke všemu mužskému např. vůle, odpor, stabilitu a převrácená runa "zigla" symbolizuje kořeny světového (mírového) stromu, které vcházejí do země, do světa mrtvých. A vše, co má vztah k Zemi, má vztah k ženské přirozenosti. S tou je spojeno tajemství, trpělivost, klid, sebeovládání a samozřejmě mír. Proto, toto je základem všech symbolů pro klid a mír. Pokud tuto runu, nebo písmeno psí uzavřeme do kruhu, dostaneme symbol "pacific" mír. Všichni pacifisté znají tento symbol, používají jej na svých demonstracích, pochodech, nebo na oblečení. Slovo "pacific" pochází ze zkráceného slova, které se u Slovanů psalo trochu jinak. To slovo bylo "mír". https://image.shutterstock.com/image-vector/psi-greek-letter-uppercase-isolated-600w-476243191.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/df/Runic_letter_algiz.svg/320px-Runic_letter_algiz.svg.png https://amuletobereg.ru/wp-content/uploads/2020/01/perevernutaya-runa-algiz.jpg https://images-na.ssl-images-amazon.com/images/I/71yrZWoeiEL._AC_SY450_.jpg Putin a oblaka, poslechněte co říká 0:27 https://www.youtube.com/watch?v=2FYVPCcV58c&ab_channel=%D0%A2%D0%B5%D0%BB%D0%B5%D0%BA%D0%B0%D0%BD%D0%B0%D0%BB%D0%97%D0%B2%D0%B5%D0%B7%D0%B4%D0%B0 PS: slibovaný díl o historii bude pro jeho rozsáhlost později.
Upravené 2. 5. 2021 o 22:11

Lebo Maria Terezia
Pocas jej vlady, bol vykonany rozsiahly kartograficky prieskum monarchie. Ked dorazili k ziline, bola 1 polovica mája. Vtedy sa topili snehy tatranské a orava uz bola zelena. Preto v tom čase bol váh opticky väčší a tak to aj zaznamenali. Preto povazie..."

Tak to dáva úplne iný pohľad na celé povodie Váhu/Oravy(?) ak je to tak ako Vlado povedá, môžme sa zamyslieť prečo naši zapisovatelelia nechceli aby sa to volalo inak ako Považie a naša najdlhšia rieka Váh (namiesto Oravy-{M}oravy)?


Tak či tak, môže sa teraz nad tým niekto zamyslieť... vďaka Rusofil za tento seriál. A ďakujem aj @Vladovi za zaujímavý hydropohľad

[quote="pid:11685, uid:95"]Lebo Maria Terezia Pocas jej vlady, bol vykonany rozsiahly kartograficky prieskum monarchie. Ked dorazili k ziline, bola 1 polovica mája. Vtedy sa topili snehy tatranské a orava uz bola zelena. Preto v tom čase bol váh opticky väčší a tak to aj zaznamenali. Preto povazie..."[/quote] Tak to dáva úplne iný pohľad na celé povodie Váhu/Oravy(?) ak je to tak ako Vlado povedá, môžme sa zamyslieť prečo naši zapisovatelelia nechceli aby sa to volalo inak ako Považie a naša najdlhšia rieka Váh (namiesto Oravy-{M}oravy)? Tak či tak, môže sa teraz nad tým niekto zamyslieť... vďaka Rusofil za tento seriál. A ďakujem aj @Vladovi za zaujímavý hydropohľad

Díl 6.
Великая отечественная война. За родину
Proč Rusové říkají II.světové válce Великая отечественная война.
Určitě jste někdy seděli s přáteli, nebo s rodinou u ohně. Všimněte si, že oheň, který rozložíte a kolem kterého sedíte, nemá nikdy průměr větší než 1 m. Při větším ohni, by se sedělo jinak, neútulně, už by se tak nepociťovala blízkost s ostatními. Lidé potřebují takový oheň, který by mohli udržovat, aniž by museli vstávat z místa, prohrábnout ho nějakou větví, nebo ohřát si ruce pouhým natažením rukou. Není možné zapálit oheň, kolem kterého by bylo útulně 100 lidem. Lidé chtějí posedět kolem malého ohně a ne obrovské spalující vatry. Proč o tom mluvím. Smysl prozradím později.
Předpokládám, že každý z Vás viděl někdy film z období II.sv. války. Rusové ji ale neříkají II.světová válka, ale "Великая отечественная война" u nás se nepřesně překládá Velká vlastenecká válka. No a když jste se podívali na film v původním znění, tak tam pořád slyšíte, když vojáci jdou do boje, slovní spojení "За родину" (Za rodinu). Co to vlastně znamenají ta slova "отечество" a "родина". Není to jedno a totéž. Je v tom obrovský rozdíl.
V tradici Slovanů, hlavním člověkem v rodině byl muž. Byl to muž, který rozhodoval o tom, co rodina potřebuje a nepotřebuje. Co je pro rodinu dobré a co zlé.
Otec představoval v rodině nebesa, matka představovala zemi. V původní víře Slovanů všeobecně nebe představovalo otce a země matku. Jak moc by tito lidé nemilovali svoji matku - zemi, hlavní pro ně bylo rodné nebe s jeho hvězdami.
Oheň se na Zemi vždy posílá nebesy. Svítí na nebi severní a jižní polární záře, z nebes přichází na zemi oheň ve tvaru blesku, oheň rozložený člověkem je také poslancem nebe, je poslán na Zemi Bohy. Obrazně řečeno, oheň, kolem kterého sedíme je otec, a země, na které sedíme, ohřátá tímto ohněm je matka.
Lidé kteří seděli kolem ohně to brali tak, že sedí vedle otce, na kolenou matky. Vše na světě se rodí ze země -matky. A ve všem, co porodila, je teplo otce. Jiskérka nebe. Takže vše co, se narodí, tady na Zemi má v sobě nebeskou jiskru. V minulosti se oblasti břicha a přední části nohou u ženy říkalo "rodina". Dítě sedící matce na kolenou, sedělo na jejich "rodinach". (od slova rodit) Jinak řečeno, dítě sedí na své "rodině". Proto má v Ruštině teplá země kolem ohně název "родина" (rodina), nebo "родина мать" (rodina matka). Jestli nad ohněm postavíme "очаг" (krb), to otcem se stane "очаг" (krb) a matkou bude zem u krbu. Takže matkou je dům, bydlení, ve které je krb. A otec zahřívá dům, stěny, střech, nenechá zničit větrem. Otec přináší do domu dřevo, nebo jiné palivo a matka v krbu udržuje oheň. Dává pozor na to, aby nezhasl, a nebo se nekontrolovaně nerozšířil. Připravuje na něm jídlo, šije oděv a další práce. Obrazně řečeno, otec v domě představuje oheň (отечествo) a matka je v domě to, co je ohněm ohříváno (родину).
Když se u Slovanů dívka vdávala, dostala s sebou do věna kus země, a ten kus země přecházel na jejího manžela. Když se ženil mladý muž, jeho jmění se rozšiřovalo o zemi, kterou do manželství přinesla jeho žena. Proto od té dávné doby, se rodina snažila, aby se dívky nevdávaly za cizozemce, jelikož s dívkou odcházel i kus Země - matky. proto Ruští muži vždy bojovali o - záchranu žen matek.
Proto "Великая отечественная война" a bojovalo se za "родину".
Závěrem, "родинa" je materiálno, Země - matka, "отечествo" duch národa.


Díl 6. Великая отечественная война. За родину Proč Rusové říkají II.světové válce Великая отечественная война. Určitě jste někdy seděli s přáteli, nebo s rodinou u ohně. Všimněte si, že oheň, který rozložíte a kolem kterého sedíte, nemá nikdy průměr větší než 1 m. Při větším ohni, by se sedělo jinak, neútulně, už by se tak nepociťovala blízkost s ostatními. Lidé potřebují takový oheň, který by mohli udržovat, aniž by museli vstávat z místa, prohrábnout ho nějakou větví, nebo ohřát si ruce pouhým natažením rukou. Není možné zapálit oheň, kolem kterého by bylo útulně 100 lidem. Lidé chtějí posedět kolem malého ohně a ne obrovské spalující vatry. Proč o tom mluvím. Smysl prozradím později. Předpokládám, že každý z Vás viděl někdy film z období II.sv. války. Rusové ji ale neříkají II.světová válka, ale "Великая отечественная война" u nás se nepřesně překládá Velká vlastenecká válka. No a když jste se podívali na film v původním znění, tak tam pořád slyšíte, když vojáci jdou do boje, slovní spojení "За родину" (Za rodinu). Co to vlastně znamenají ta slova "отечество" a "родина". Není to jedno a totéž. Je v tom obrovský rozdíl. V tradici Slovanů, hlavním člověkem v rodině byl muž. Byl to muž, který rozhodoval o tom, co rodina potřebuje a nepotřebuje. Co je pro rodinu dobré a co zlé. Otec představoval v rodině nebesa, matka představovala zemi. V původní víře Slovanů všeobecně nebe představovalo otce a země matku. Jak moc by tito lidé nemilovali svoji matku - zemi, hlavní pro ně bylo rodné nebe s jeho hvězdami. Oheň se na Zemi vždy posílá nebesy. Svítí na nebi severní a jižní polární záře, z nebes přichází na zemi oheň ve tvaru blesku, oheň rozložený člověkem je také poslancem nebe, je poslán na Zemi Bohy. Obrazně řečeno, oheň, kolem kterého sedíme je otec, a země, na které sedíme, ohřátá tímto ohněm je matka. Lidé kteří seděli kolem ohně to brali tak, že sedí vedle otce, na kolenou matky. Vše na světě se rodí ze země -matky. A ve všem, co porodila, je teplo otce. Jiskérka nebe. Takže vše co, se narodí, tady na Zemi má v sobě nebeskou jiskru. V minulosti se oblasti břicha a přední části nohou u ženy říkalo "rodina". Dítě sedící matce na kolenou, sedělo na jejich "rodinach". (od slova rodit) Jinak řečeno, dítě sedí na své "rodině". Proto má v Ruštině teplá země kolem ohně název "родина" (rodina), nebo "родина мать" (rodina matka). Jestli nad ohněm postavíme "очаг" (krb), to otcem se stane "очаг" (krb) a matkou bude zem u krbu. Takže matkou je dům, bydlení, ve které je krb. A otec zahřívá dům, stěny, střech, nenechá zničit větrem. Otec přináší do domu dřevo, nebo jiné palivo a matka v krbu udržuje oheň. Dává pozor na to, aby nezhasl, a nebo se nekontrolovaně nerozšířil. Připravuje na něm jídlo, šije oděv a další práce. Obrazně řečeno, otec v domě představuje oheň (отечествo) a matka je v domě to, co je ohněm ohříváno (родину). Když se u Slovanů dívka vdávala, dostala s sebou do věna kus země, a ten kus země přecházel na jejího manžela. Když se ženil mladý muž, jeho jmění se rozšiřovalo o zemi, kterou do manželství přinesla jeho žena. Proto od té dávné doby, se rodina snažila, aby se dívky nevdávaly za cizozemce, jelikož s dívkou odcházel i kus Země - matky. proto Ruští muži vždy bojovali o - záchranu žen matek. Proto "Великая отечественная война" a bojovalo se za "родину". Závěrem, "родинa" je materiálno, Země - matka, "отечествo" duch národa.
Upravené 9. 5. 2021 o 18:04

Chcem sa dozvedieť, či budú vychádzať ďalšie pokračovania ? Bolo avizovaných 30 pokračovaní a kedy bude zverejnené 7 pokračovanie ? Alebo dosť z neznámych dôvodov ?


Chcem sa dozvedieť, či budú vychádzať ďalšie pokračovania ? Bolo avizovaných 30 pokračovaní a kedy bude zverejnené 7 pokračovanie ? Alebo dosť z neznámych dôvodov ?

Chcem sa dozvedieť, či budú vychádzať ďalšie pokračovania ?

Budou, ale momentálně jsem hodně pracovně vytížen, tak do konce června. Pak budu pokračovat. Mám rozpracovány 3 další témata, ale potřebuji to dotáhnout.


[quote="pid:19288, uid:75"]Chcem sa dozvedieť, či budú vychádzať ďalšie pokračovania ?[/quote] Budou, ale momentálně jsem hodně pracovně vytížen, tak do konce června. Pak budu pokračovat. Mám rozpracovány 3 další témata, ale potřebuji to dotáhnout.
12
3.66k
38
20
Živá ukážka
Zadajte minimálne 10 znak(y/ov)
UPOZORNENIE: Spomenuli ste používateľov %MENTIONS%, no oni túto správu nevidia a nedostanú oznámenie
Ukladá sa…
Uložené
S vybrat(ou/ými) položk(ou/ami) Zrušiť výber príspevkov Zobraziť vybraté príspevky
Všetky príspevky v tejto téme budú odstránen(é/ý)
Čakajúci koncept… Kliknutím sa vrátite k úpravám
Zahodiť koncept