Zahraničná politika
Čína nacvičuje obklíčení Tchaj-wanu

Čínská armáda oznámila, že se její letadlová loď s doprovodnými plavidly účastní námořního cvičení poblíž Tchaj-wanu, který Čína považuje za svou provincii. Manévry připomínají návod k možné invazi na Tchaj-wan, jak ji popsal 29. března čínský vládní list Global Times, když psal o leteckém cvičení, při němž se čínská letadla přiblížila k ostrovu ze dvou stran.


„Cílem cvičení je zdokonalit schopnost obrany čínské suverenity, bezpečnosti a rozvojových zájmů,” uvedla čínská armáda v prohlášení vydaném v pondělí pozdě večer. Kdy manévry začaly a jak dlouho budou trvat, armáda nesdělila, ale Okinawu první čínská letadlová loď Lioa-ning, která skupinu vede, minula 4. dubna.


Čínský expert popsal možnou invazi
Tři dny po tomto největším čínské leteckém cvičení u Tchaj-wanu napsal čínský list Global Times: „Během vojenského konfliktu by zřejmě čínská Lidová osvobozenecká armáda obklíčila ostrov Tchaj-wan ze všech stran silami zahrnující bojové skupiny s letadlovými loděmi a pak napadla případné americké a japonské posily,“ řekl čínský vojenský expert Sung Čung-pching, který současně dodal, že ostrov je tak blízko čínské pevnině, že je v dostřelu čínských střel.


Zmínil, že čínský letecký útok by ale v takovém případě zahrnoval více letadel než dvacet vyslaných na manévry.


Cvičení dodávají na hrozivosti březnovému vyjádření čínského ministra zahraničí Wanga Ji, který ohledně otázky Tchaj-wanu, jenž Čína považuje za svou nedílnou součást, řekl při zasedání národního shromáždění, že tu „není prostor pro kompromis nebo ústupek“. Prezident Si Ťi-pching vyzval armádu, aby byla připravené na bitvu, i když neřekl jakou a Tchaj-wan nejmenoval, uvedla stanice Deutsche Welle, která upozornila, že Čína je mnohem lépe vyzbrojená.


Spojené státy uvedly, že americká letadlová loď Theodore Roosevelt se svou bojovou skupinou vplula 4. dubna do Jihočínského moře, kde si Peking nárokuje několik sporných oblastí. Pentagon to označil za rutinní operaci. Americké námořnictvo pravidelně čínskou nadvládu nad oblastí zpochybňuje tím, že tudy jeho lodě proplouvají, aby demonstrovaly svobodu plavby.


Nerovné síly
Čína staví už svou třetí letadlovou loď a ve výzbroji má už přes 360 lodí, tedy více než USA, zatímco Tchaj-wan má jen čtyři starší americké torpédoborce ze sedmdesátých let, 22 fregat a devět lodí pro vyloďovací operace.


Tchajwanské letectvo ROCAF je silnější, objednáno má 66 letadel F-16C/D block 70 a část starších 113 F-16A/B se na tuto úroveň modernizuje. Šedesátka Mirage 2000 je z devadesátých let a neumožňují útoky na pozemní cíle. Ve výzbroji je ještě více než stovka strojů AIDC F-CK-1, které byly vyvinuté na Tchaj-wanu a nápadně připomínají upravené F-16.


Jenomže Čína má padesát letadel páté generace J-20, sedmdesát Suchojů Su-30, dvě stě jejich kopií J-16, 245 licenčně vyrobených Suchojů Su-27, pětadvacet Suchojů Su-35, přes 230 stojů J-10 a asi 120 strategických bombardérů H-6K.


Vojenská služba je sice povinná, ale u absolventů škol trvá jen čtyři měsíce, což experti považují za nedostatečné a výcvik se u pozemního vojska redukuje jen na základní a záložáci málo cvičí.


https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/cina-nacvicuje-obkliceni-tchaj-wanu-40356163


Čínská armáda oznámila, že se její letadlová loď s doprovodnými plavidly účastní námořního cvičení poblíž Tchaj-wanu, který Čína považuje za svou provincii. Manévry připomínají návod k možné invazi na Tchaj-wan, jak ji popsal 29. března čínský vládní list Global Times, když psal o leteckém cvičení, při němž se čínská letadla přiblížila k ostrovu ze dvou stran. „Cílem cvičení je zdokonalit schopnost obrany čínské suverenity, bezpečnosti a rozvojových zájmů,” uvedla čínská armáda v prohlášení vydaném v pondělí pozdě večer. Kdy manévry začaly a jak dlouho budou trvat, armáda nesdělila, ale Okinawu první čínská letadlová loď Lioa-ning, která skupinu vede, minula 4. dubna. Čínský expert popsal možnou invazi Tři dny po tomto největším čínské leteckém cvičení u Tchaj-wanu napsal čínský list Global Times: „Během vojenského konfliktu by zřejmě čínská Lidová osvobozenecká armáda obklíčila ostrov Tchaj-wan ze všech stran silami zahrnující bojové skupiny s letadlovými loděmi a pak napadla případné americké a japonské posily,“ řekl čínský vojenský expert Sung Čung-pching, který současně dodal, že ostrov je tak blízko čínské pevnině, že je v dostřelu čínských střel. Zmínil, že čínský letecký útok by ale v takovém případě zahrnoval více letadel než dvacet vyslaných na manévry. Cvičení dodávají na hrozivosti březnovému vyjádření čínského ministra zahraničí Wanga Ji, který ohledně otázky Tchaj-wanu, jenž Čína považuje za svou nedílnou součást, řekl při zasedání národního shromáždění, že tu „není prostor pro kompromis nebo ústupek“. Prezident Si Ťi-pching vyzval armádu, aby byla připravené na bitvu, i když neřekl jakou a Tchaj-wan nejmenoval, uvedla stanice Deutsche Welle, která upozornila, že Čína je mnohem lépe vyzbrojená. Spojené státy uvedly, že americká letadlová loď Theodore Roosevelt se svou bojovou skupinou vplula 4. dubna do Jihočínského moře, kde si Peking nárokuje několik sporných oblastí. Pentagon to označil za rutinní operaci. Americké námořnictvo pravidelně čínskou nadvládu nad oblastí zpochybňuje tím, že tudy jeho lodě proplouvají, aby demonstrovaly svobodu plavby. Nerovné síly Čína staví už svou třetí letadlovou loď a ve výzbroji má už přes 360 lodí, tedy více než USA, zatímco Tchaj-wan má jen čtyři starší americké torpédoborce ze sedmdesátých let, 22 fregat a devět lodí pro vyloďovací operace. Tchajwanské letectvo ROCAF je silnější, objednáno má 66 letadel F-16C/D block 70 a část starších 113 F-16A/B se na tuto úroveň modernizuje. Šedesátka Mirage 2000 je z devadesátých let a neumožňují útoky na pozemní cíle. Ve výzbroji je ještě více než stovka strojů AIDC F-CK-1, které byly vyvinuté na Tchaj-wanu a nápadně připomínají upravené F-16. Jenomže Čína má padesát letadel páté generace J-20, sedmdesát Suchojů Su-30, dvě stě jejich kopií J-16, 245 licenčně vyrobených Suchojů Su-27, pětadvacet Suchojů Su-35, přes 230 stojů J-10 a asi 120 strategických bombardérů H-6K. Vojenská služba je sice povinná, ale u absolventů škol trvá jen čtyři měsíce, což experti považují za nedostatečné a výcvik se u pozemního vojska redukuje jen na základní a záložáci málo cvičí. https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/cina-nacvicuje-obkliceni-tchaj-wanu-40356163
110
0
1
Živá ukážka
Zadajte minimálne 10 znak(y/ov)
UPOZORNENIE: Spomenuli ste používateľov %MENTIONS%, no oni túto správu nevidia a nedostanú oznámenie
Ukladá sa…
Uložené
S vybrat(ou/ými) položk(ou/ami) Zrušiť výber príspevkov Zobraziť vybraté príspevky
Všetky príspevky v tejto téme budú odstránen(é/ý)
Čakajúci koncept… Kliknutím sa vrátite k úpravám
Zahodiť koncept